PF 2009

20.12.2008 - Jeseník

Tak jsem zase po delší době vyrazil do přírody. Tentokrát se ke mně připojili i kolegové Filip a Zdenda, a tak bylo o zábavu postaráno. Vyrazili jsme do lesů nad městem Jeseník se dvěma hlavními cíli - nalézt tesaříka Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777) a střevlíka Hygrocarabus variolosus Fabricius, 1787. Bohužel jsme střevlíka nenašli, a co víc nenašli jsme ani ostatní střevlíky (až na dva granulaty), a to jsme hledali opravdu intenzivně. Zajímalo by mě, kam se letos všichni poděli. Tesaříka jsme hledali v jeho typickém zimovišti pod šupinkami kůry jedlí. A pár kousků jsme kupodivu našli. Možná by jich bylo víc, kdyby nás mráz nevyhnal do hospody:) Klukům jsem nemohl odepřít ani vyhlídku ze sklaního útvaru Čertovy kameny....a vzhledem k povětrnostním podmínkám to byl tak trochu adrenalinový zážitek, ale stálo to za to.
Je překvapivé, kolik hmyzu zimuje stejným způsobem jako Pogonocherus ovatus. Taková zastávka u solitérní jedle je pak odměněna zajímavými úlovky.

.

Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777)

Kovařík Ampedus erythrogonus (P.W. et J.Müller, 1821), další obyvatel jedlí.

Slunéčko Aphidecta obliterata (Linnaeus, 1758)

Asi nejhojnějším broukem na jedli byl Anthribus nebulosus Forster, 1771

.

Drypta dentata (Rossi, 1790)

Pro doplnění k předcházejícímu článku přikládám ještě fotku tohoto nádherného střevlíčka. Fotil jsem úplně stejnou technikou, jen s tím rozdílem, že brouk byl umístěn na kus kůry. Brouk byl nalezen nedaleko Olomouce v obci Chomoutov 19.11.2008.

.

Focení s binokulární lupou

Rozhodl jsem se napsat tento stručný návod, abych se podělil se svými zkušenostmi. Když jsem poprvé zkoušel nafotit něco s použitím binokulární lupy, myslel jsem, že to bude hračka. Hned na začátku jsem však narazil na několik problémů. Předem musím napsat, že požívám binokulár značky König, umožňující sledování objektu při zvětšení 20x a 40x, a to jak v dopadajícím tak procházejícím světle. Pro focení brouků a podobných objektů používám samozřejmě dopadající světlo. Fotím kompaktem Panasonic DMC-FX10, který mi zatím docela vyhovuje.

Když jsem poprvé zkoušel vyfotit brouka přes binokl, nebylo to takové, jak jsem čekal. Fotka byla hrozně tmavá, nasvícení se jevilo jako oranžové, kolem brouka byly stíny a hlavně byl objekt zaostřen jen v malé hloubce, tzn. že např. vyklenutá část krovek a štítu byla jakž takž ostrá, ale okraje brouka a nohy zaostřené nebyly.

Takhle něják vypadala má první fotka přes mikroskop; nic moc že?

Teď tedy zkusím vylíčit postup, jak jsem se těchto nedostatků zbavil:

1. Kolem brouka jsem vytvořil jakousi ohrádku z alobalu, abych se zbavil stínů. Vyniknou tak i různé struktury apod.

2. Pohrál jsem si s nastavením foťáku. Bylo nutné především vyvážení bílé. To provádím tak, že zvolím manuální nastavení a místo objektu dám třeba jen bílý nalepovací štítek nebo kus papíru a při zapnutém nasvícení provedu přes okulár binokůláru vyvážení. Pokud váš foťák nepodporuje manuální nastavení, doporučuju zvolit řežim "umělé světlo" nebo tak nějak:). Dále bylo nutné upravit expozici, já osobně nastavuji +2/3 až +1 krok. Opět samozřejmě záleží na tom, zda váš model tyto funkce podporuje.

Fotka po korekci stínů alobalem, s upravenou expozicí a vyvážením bílé.

3. Jak už jsem se zmínil výše, největším problémem byla hloubka ostrosti. Zkoušel jsem najít nějaké řešení a našel jsem pár užitečných programů, které umožňují složit více různě zaostřených snímků do jednoho. Nejznámější program s touto funkcí je asi Helicon Focus, který k mé smůle nešel na mém PC spustit. Jako alternativu tedy používám Combine Z5. Sérii různě zaostřených snímků vytvořím následovně. Na foťáku navolím focení snímků v sérii. Potom přiložím foťák k okuláru, zaostřím na nejbližší bod (nejvyšší bod objektu) a spolu se stiskem spouště začnu pomalu proostřovat pomocí šroubu mikroskopu. Vznikne mi tak série fotek, kterou pak pomocí již zmíněného programu poskládám do jediného snímku.Potom už stačí fotku upravit v nějakém editoru fotografií - ořez, kontrast, sytost atd.

Pro srovnání první a poslední fotka série.

A výsledek po finální úpravně, snímek ze 14 jednotlivých fotek. Cryptopleurum sp.

Doufám, že tenhle článeček alespoň trošku pomůže těm, kteří si s focením přes binokulár neví rady. Pokud vám není něco jasné, tak se klidně ptejte. Je mi jasné, že ne všichni z tohoto "kostrbatého" návodu vše pochopí:)

Oenopia conglobata (Linnaeus, 1758)

Tohle slunéčko jsem nalezl tento týden v Chomoutově u Olomouce. Dá se najít ve větších množstvích pod kůrou stromů, kde přečkává zimu. Fotka pořízena přes mikroskop...snad se Vám bude líbit.

Černovír - 4.11.2008

V úterý mi ve škole odpadla nějaká výuka a tak jsem dlouho neváhal a nechal se svézt autobusem až za Olomouc, kde už pomalu začíná známé Litovelské pomoraví. Opět jsem si prošel mě už dávno známá místa, tentokrát však v jiné roční době. Lákalo mě zase hlavně staré trouchnivé dřevo skrývající plno zajímavého hmyzu. Zaujal mě mrtvý topol, který jsem obhlížel už dlouho, ovšem vichřice z minulého týdne shodila vrchol kmene a tak se mi otevřely nové možnosti. Pod kůrou jsem poprvé v životě spatřil exoticky vyhlížejícího lesáka Cucujus cinnabaerinus (Scopoli, 1763) a taky kovaříka Ampedus sanguinolentus (Schrank, 1776). Nechyběli ani hojní potemníci Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767) a Uloma culinaris (Linnaeus, 1758). Prošel jsem si ještě pár kmenů, ale nic nového už jsem nenašel, i tak to bylo úspěšné odpoledne.

Padlý topol ukrýval pod kůrou plno krásných brouků

Cucujus cinnabaerinus (Scopoli, 1763)

Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767)

Podzimní lovy - 2.11.2008

Tak jsem zase jednou využil celkem přívětivého podzimního počasí a vyrazil jsem na chvíli na broučky. Opět jsem vyrazil do bezprostředního okolí bydliště, a to do podhůří Rychlebských hor. Žádné velké ambice jsem neměl a tak jsem doufal, že mě snad něco překvapí.
Mé první kroky vedly na pastvinu, kde jsem chtěl zkusit najít poslední koprofilní brouky. Cestou jsem narazil na starou lípů, která už z dálky "svítila" obnaženou plochou s množstvím dřevokazných hub. Nedalo mi to, kousek dřeva jsem odloupl a našel jsem plno rychlých drabčíků, ale také krásných broučků z rodu Triplax (čeleď Erotylidae). Všiml jsem si také jednoho kusu Mycetophagus atomarius (Fabricius, 1787)a také nosatčíka z rodu Apion...malí brouci taky brouci, a navíc opravdu krásní.

Triplax sp.

.

Mycetohagus atomarius (Fabricius, 1787)

cf. Perapion sp.

.

Na pastvině se žádné velké překvápko nekonalo, našel jsem jen běžné druhy rodu Aphodius a taký pár zástupců koprofilních vodomilů. Pokračoval jsem tedy lesem s tím, že si najdu nějaké pěkné střevlíky pro doplnění nějakých fotek. Bohužel bylo sucho a docela teplo, takže trouchnivé dřevo bylo skoro prázdné, podařilo se mi najít poze Carabus intricatus, Carabus granulatus a pár běžných drobnějších druhů takže nic moc. V dálce už jsem spozoroval skupinku starých známých jedlí...loni jsem zde bezúspěšně pátral po tesaříkovi Pogonocherus ovatus, který zimuje u pat stromů pod šupinkami kůry, a tak jsem to chtěl zkusit znova. Ani letos jsem však smůlu neprolomil, ale útěchou mi bylo slunéčko Myrrha octodecimguttata (Linnaeus, 1758).

Carabus intricatus Linnaeus, 1761

Myrrha octodecimguttata (Linnaeus, 1758)

S hrůzou jsem pak zjistil že o půl páte už je skoro tma a tak jsem zamířil domů. Brouky jsem si s sebou nějaké nesl, takže zklamán jsem nebyl...takhle na podzim potěší opravdu každý kousek:)

27.9.08 - Rychlovka

Tak jsem využil krásného zářijového počasí a vyrazil jsem na necelou hodinku na brouky. Samozřejmě už jsem neočekával žádné extra kousky, ale jak se blíží zima, potěší vše. Za lovnou metodu jsem zvolil smyk...a podle toho taky vypadaly úlovky: několik druhů Apionů, dřepčíků a taky mě potěšilo slunéčko Adalia decempunctata. Bohužel mi do smýkačky padalo pořád to samé, tak jsem si alespoň mohl natrénovat focení mrňavek...

Adalia decempunctata

cf. Ischnopterapion virens

...a nějácí ti dřepčíci, na některé fotky jsem hrdý:)

...

Na chmelu

Tak jsem se jako správný vysokoškolák zúčastnil chmelové brigády...a jako správný broukař jsem si našel během dvanáctihodinové pracovní doby na česačce čas i na brouky. Bohužel broučí fauna byla až moc jednotvárná a dala by se charakterizovat asi takto: za 17 dní jsem viděl asi 10000 ks slunéček sedmitečných, 100 ks slunéček jiných druhů, několik tisíc mě neznámých chmelových dřepčíků, stovky hnojníků a dva chrobáky u suchých záchodů na ubytovně, 2 ks střevlíka kožitého a 1 ks střevlíka zahradního. Tolik slunéček mě opravdu překvapilo a to hlavně po tom, co jsem se dozvěděl, že chmelnice jsou během roku téměř pořád postřikovány proti mšicím...čím se tam brouci živili je mi záhadou. Každopádně jsem si brigádu užil a už se nemůžu dočkat, až si za vydělané peníze koupím svůj vysněný binokulár:)



Vlevo dřepčík hojný na chmelu, vpravo slunéčko velké (Anatis ocellata)




Barevné formy slunéčka Harmonia axyiridis



Slunéčka Calvia quatuordecimguttata (cf.), Hippodamia variegata, Coccinella quinquepunctata

A ještě jeden obrázek dokazující všudypřítomnost slunéček...

Momentky

Tak jsem zase našel pár fotek, které snad potěší...

Synodendron cylindricum a dotírající mravenec

.

Carabus cancellatus pózoval ukázkově

.

Dasytes se neschoval

.

Párek Dorcadion pedestre na Pouzdřanech

Štramberk - 26.7.2008

Návštěva tohoto zajímavého místa nebyla předem nijak naplánovaná, ale když už se naskytla příležitost, tak proč nejet! Bohužel při příjezdu mě překvapila hustá mlha, která naznačovala, že s broučkařením to nebude růžové. Neměl jsem žádný konkrétní cíl, snad jen nafotit si ještěrku zední a nějákého opozdilého jasoně červenookého...předem říkám že se mi to nepovedlo:) Po chvilce bezcílného bloudění jsem se rozhodl navštívit arboretum Kamenárka, kde jsem obdivoval krásnou sbírku našich vzácných rostlin. Ovšem hmyz až na pár vážek nula bodou.

Kamenárka

Pak ale kde se vzal tu se vzal starší pán s plnovousem, dýmkou a lahváčem. Byl to pan Pavlík, zakladatel a majitel celého areálu. Zeptal se mě jaký je můj vztah k biologii, a když jsem mu řekl, že ji studuju, rozzářily se mu oči. A tak začala několikahodinová debata nad vším možným. Samozřejmě jsme se bavili i o broucích, a jelikož jsem byl ve Štramberku, nemohli jsme vynechat místní vyhynulý endemit, nosatce Hypera libanotidis Reitter, 1896. A jaké bylo mé překvapení, když můj hostilel sáhl někam do knihovny ve své chaloupce a přinesl mi tohoto brouka, navíc sbíraného samotným Reitterem, ukázat!

Hypera libanotidis Reitter, 1896

Debata byla stále zajímavější, když tu najednou vysvitlo sluníčko. Okamžitě jsme vyrazili na obhlídku, byla mi ukázána ta nejlepší místečka i s náležitým komentářem, no paráda. Na květechbylo najednou neuvěřitelné množství hmyzu, i když ze zajímavějších brouků jsem našel jen pestrokrovečníka Trichodes apiarius a žlutého alleculida Cteniopus sulphureus.

Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)

Cteniopus sulphureus (Linnaeus, 1758)

Bohužel čas pokročil a já se musel rozloučit. Původně neúspěšně vypadající výpravička se změnila ve skvělý zážitek...Do Štramberka se teď budu vždy rád vracet!

Buprestis...

Včera po obědě jsme si s přítelkyní lehli na zahradu pod slunečník. Po chvilce se ozvalo hlasité bzučení a na plochu slunečníku něco dosedlo. Nejdřív jsem si myslel, že se jedná o nějakou ploštici, pak jsem se ale přemluvil a vstal. Jaké bylo mé překvapení, když jsem spatřil nádherného kovově lesklého krasce Buprestis rustica Linnaeus 1758. Kdyby tak přilétali podobní brouci častěji...

Trocha fotovzpomínání

Netypicky v červenci máme venku typické říjnové počasí a tak jsem začal dělat trochu pořádek v jarních fotkách. Čtyři ochutnávky si můžete prohlédnout...

Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758 - Moravia centr., Velký Kosíř, 13.4.08

Callidium violaceum (Linnaeus, 1758) - Nýznerov, 26.4.08

Cicindela sylvicola Dejean in Latreille et Dejean, 1822 -Vápenná - lom, 26.4.08

Onthophagus fracticornis (Preyssler, 1790) - Vápenná - lom, 26.4.08

Pár zajímavostí ze sbírky

Na následujících snímcích vám ukážu některé brouky, které považuju za vyznamnější součást mé skromné sbírky brouků (skromné proto, že v porovnání s většinou ostatních sbírek by se dala považovat za trpaslíka:o). Prvním druhem je velmi vzácný tesařík Cornumutila qudarivittata (Gebler, 1830). Jeho výskyt je v České republice omezen jen na oblast Hrubého Jeseníku, a to především na původní vysokohorské smrkové porosty. O to větší pak bylo mé překvapení, když jsem ho jednoho zimního dne našel při zatápění sedět na dřevě přímo u nás doma v kotelně. Bohužel už nikdy nepůjde zjistit, odkud pocházelo dřevo, ze kterého se tesařík vylíhl. Mohu tak ale na druhou stranu patriotsky doufat, že tahle vzácnost žije skrytě i někde v rychlebských lesích. Dalším zajímavým druhem tesaříka je Saperda perforata (Pallas, 1773). Jde o řídce se vyskytujícího brouka, vázaného hlavně na lužní lesy s bohatým zastoupením topolů a osik, ve kterých prodělává svůj vývoj. U nás je častějíší např. v okolí středního dolního toku Moravy a také v polabí. Brouci z mé sbírky byli vychováni z larev nalezených na jaře v odlomeném vrcholu osiky v obci Žulová. Tento nález je důležitý hlavně z faunistického hlediska, protože se jedná o první doklad pro celou oblast. Ve výčtu druhů následuje Oberea linearis (Linnaeus, 1761) - kozlíček lískový. Je to opět tesařík, který se vyvijí v tenkých větvích lísky. Není ani příliš vzácný, ale velmi těžko se hledá, protože život tráví v korunách stromů nebo keřů (lísek). Chytil jsem zatím jen jeden kus, a to ještě velkou náhodou v letu (tesaříka, ne v letu mém:).

Vlevo nahoře Cornumutila quadrivittata, vpravo nahoře Saperda perforata

a dole Oberea linearis

O dalších zajímavých broucích by se dalo psát opravdu dlouho, tak si necháme něco i na příště...