pátek, 19. dubna 2013

Jaro...

Po dlouhé zimě se konečně počasí umoudřilo a tak nic nebránilo první jarní návštěvě jižní Moravy. Já si s sebou dokonce vzal i foťák, takže se mi povedlo pořídit nějáké snímky hmyzů i nehmyzů. Žádný extra nález se však nekonal, takže dnes zatím jen tak symbolicky...

Cyphocleonus dealbatus
Meloe decorus
Rozkvetlé hlaváčky jarní
Hyla arborea

středa, 13. července 2011

11.7.2011 - Pěkný kovařík

V jedné pěkně zachovalé jesenické lesní rezervaci se mi při průzkumu podařilo nalézt tohoto vzácného horského kovaříka - Danosoma fasciata. Mám z něj velkou radost...



pátek, 22. dubna 2011

20.4.2011 - Myrmekofilové

Po delší době byl opět čas na brouky a hlavně na focení. Využil jsem krásného počasí a vyrazil jsem kousek za Olomouc do starého vápencového lomu, kde se měly vyskytovat zajímavé druhy myrmekofilních brouků. Na lokalitě jsem se tedy hned dal do otáčení kamenů a hledání mravenišť. Hned zezačátku ne mě pod kamenem čekalo milé překvapení, nejednalo se však o žádné drobné broučky, ale rovnou o nádherného zlatohlávka Cetonischema aeruginosa. Po chvilce hledání jsem však nacházel i hnízda mravenců rodu Lasius, ve kterých jsem při pozorném prohlížení našel i dva kousky kyjorožce Claviger testaceus a drobného mršníka Hetaerius ferrugineus. Povzbuzen nálezem jsem hledal dál, až jsem narazil na velkou kolonii mrevence Lasius flavus, ve které byly desítky Clavigerů. Vzal jsem si tedy ještě pár kousků. Mravenci pak rychle odklidili do bezpečí své larvy a spolu s nimi i drobné broučky, kteří se jim za péči odvděčují sladkým výměškem ze žlázek za krovkami. S výsledkem hledání jsem byl tedy nadmíru spokojen...

Claviger testaceus

Hetaerius ferrugineus

středa, 6. října 2010

6.10.2010 - Mycetoma suturale

Podzim je období, kdy je možné najít brouky, kteří se v jiných částech roku téměř neobjevují. Jedním z nich je vzácný pralesní relikt Mycetoma suturale, který náleží to čeledi Tetratomidae (někdy bývá udáváno Melandryidae). Vzácnost, nebo spíše lokalní výskyt tohoto druhu je podmíněn výskytem vzacné dřevní houby Ischnoderma resinosum, která je pravděpodobně jedinou potravou Mycetomy.
Využili jsme tedy přívětivého podzimního počasí a vydali jsme se na jednu známou lokalitu v údolí řeky Bystřice nedaleko Olomouce. Nejvíce času zabralo samotné nalezení živné houby. V náročném terénu nebyl pohyb od kmene ke kmeni nic jednoduchého, po chvíli jsme však objevili silně obrostlý kmen a hned pod první plodnicí se skrývalo několik jedinců hledaného brouka. Po opatrném prohlédnutí dalších plodnic bylo jasné, že Mycetoma suturale se dá pozorovat masově, stačí pouze nalézt vhodné místo. V některých plodnicích jsme dokonce nalezli i bělavé larvy s tmavou hlavou a výrůstky na konci těla, zda se však jedná o larvy Mycetomy nevím.
Na padlých kmenech bylo samozřejmě možné nalézt i jiné druhy brouků, z nichž některé budou určitě neméně zajímavé. Kromě vzácných brouků nas zaujala i diverzita dřevních hub, z nichž některé vypadaly opravdu nádherně...

Padlé kmeny představují důležitou složku lesa

Ischnoderma resinosum

Mycetoma suturale

Mycetoma suturale

Korálovec bukový - Hericium clathroides

Detail korálovce


pondělí, 13. září 2010

11.9.2010 - Žulová

Krátká vycházka se sklepávalem přinesla v sobotu odpoledne ovoce. Vyrazil jsem jen do lesíka nad potokem kousek od domu a při sklepávání suchých a nahnilých větví ležících na zemi jsem našel několik zajímavých brouků. Potěšili mě především tři druhy bývalého rodu Acalles - Ruteria hypocrita, Onyxacalles pyrenaeus a Acalles cf. echinatus. Tito drobní nosatci žijí v přírodně zachovalých lesích a živí se dřevními houbami. Dalším překvapením byl Mycetophagus fulvicollis, vzácnější zástupce čeledi, kterého bych čekal spíše někde v lužním lese. Tečkou za úspěšnou hodinkou sbírání pak byl nález drobného anthribida Choragus sheppardi...

Ruteria hypocrita

Ruteria hypocrita

Onyxacalles pyrenaeus

Onyxacalles pyrenaeus

Acalles cf. echinatus

Mycetophagus fulvicollis

Chroagus seppardi

středa, 8. září 2010

8.9.2010 - Žulová

Dnes jsem se byl na chvíli podívat do NPP Borový poblíž Žulové. Chráněné územé je zde vyhlášeno kvůli skalním výtvorům, ale je zde možné najít i pěkný přirozený les tvořený především bukem a borovicí. Bohužel jsem si všiml, že odsud mizí dřevo, především polomy a suché stromy, což by se asi v NPP dít nemělo...
Z brouků jsem našel především saproxylické druhy, tzn. druhy vázané na mrtvé dřevo. Ze zajímavěhších druhů bych uvedl Enedreytes sepicola (Anthribidae), Orchesia micans (Melandryidae), Scaphidema metallicum (Tenebrionidae) nebo Endomychus coccineus (Endomychidae). Nepodařilo se mi znovu najít druh Thymalus limbatus (Trogossitidae), kterého jsem zde viděl vloni. Na dřevních houbách jsem nacházel mnoho malých brouků, především z čeledi Ciidae.
Doufám, že do budoucna na lokalitě bude zůstávat dostatek mrtvého dřeva, aby se udržela kvalita lesa...

NPP Borový

Enedreytes sepicola

Scaphidema metallicum

úterý, 20. července 2010

Vymírání po olomoucku

Konečně se mi naskytla možnost zajít v noci v létě do jednoho z olomouckých parků, kde se vyskytuje jeden z našich největších tesaříků - Aegosoma scabricorne (=Megopis scabricornis). Tento druh u nás v současné době přežívá pouze na jižní Moravě (Břeclavsko) a izolovaně také právě v Olomouci. Historie hanácké populace je docela zajímavá. Původně byla považována za fragment původní populace, která měla být vázaná na břehové porosty řeky Moravy. Jelikož se však nepodařilo prokázat na střední Moravě výskyt jinde než v jednom z olomouckých parků, převládá dnes již spíše názor, že tento druh byl v Olomouci uměle vysazen některým z místních entomolgů. Ať je původ jakýkoliv, je jisté, že populace v Olomouci vymírá. Silný tlak veřejnosti a strach zodpovědných osob vedou v poslední době k silnému kácení starých stromů, které negativně ovlivňuje i živočichy na tyto stromy vázané (zmíněný tesařík vyžaduje živé, ovšem do jisté míry poškozené listnaté stromy) - viz http://ziva.avcr.cz/?c=186. Nepříznivý vývoj populace dosvědčuje i fakt, že jediný mnou pozorovaný kus tohoto tesaříka byl již dříve označen za účelem odhadu velikosti celé populace (pravděpodobnost nálezu takového jedince v silné populaci by byla velmi malá). A tak můžeme jen hádat, jak dlouho se ještě olomoucký tesařík drsnorohý vypořádá s tlakem predátorů, parazitů a motorových pil...osobně bych to viděl už jen na pár let. A to je škoda...

Aegosoma scabricorne nalezený na jednom z mála osídlených stromů - pod broukem penetrační nátěr

Číslo tři ještě žije