8.9.2010 - Žulová

Dnes jsem se byl na chvíli podívat do NPP Borový poblíž Žulové. Chráněné územé je zde vyhlášeno kvůli skalním výtvorům, ale je zde možné najít i pěkný přirozený les tvořený především bukem a borovicí. Bohužel jsem si všiml, že odsud mizí dřevo, především polomy a suché stromy, což by se asi v NPP dít nemělo...
Z brouků jsem našel především saproxylické druhy, tzn. druhy vázané na mrtvé dřevo. Ze zajímavěhších druhů bych uvedl Enedreytes sepicola (Anthribidae), Orchesia micans (Melandryidae), Scaphidema metallicum (Tenebrionidae) nebo Endomychus coccineus (Endomychidae). Nepodařilo se mi znovu najít druh Thymalus limbatus (Trogossitidae), kterého jsem zde viděl vloni. Na dřevních houbách jsem nacházel mnoho malých brouků, především z čeledi Ciidae.
Doufám, že do budoucna na lokalitě bude zůstávat dostatek mrtvého dřeva, aby se udržela kvalita lesa...

NPP Borový

Enedreytes sepicola

Scaphidema metallicum

Vymírání po olomoucku

Konečně se mi naskytla možnost zajít v noci v létě do jednoho z olomouckých parků, kde se vyskytuje jeden z našich největších tesaříků - Aegosoma scabricorne (=Megopis scabricornis). Tento druh u nás v současné době přežívá pouze na jižní Moravě (Břeclavsko) a izolovaně také právě v Olomouci. Historie hanácké populace je docela zajímavá. Původně byla považována za fragment původní populace, která měla být vázaná na břehové porosty řeky Moravy. Jelikož se však nepodařilo prokázat na střední Moravě výskyt jinde než v jednom z olomouckých parků, převládá dnes již spíše názor, že tento druh byl v Olomouci uměle vysazen některým z místních entomolgů. Ať je původ jakýkoliv, je jisté, že populace v Olomouci vymírá. Silný tlak veřejnosti a strach zodpovědných osob vedou v poslední době k silnému kácení starých stromů, které negativně ovlivňuje i živočichy na tyto stromy vázané (zmíněný tesařík vyžaduje živé, ovšem do jisté míry poškozené listnaté stromy) - viz http://ziva.avcr.cz/?c=186. Nepříznivý vývoj populace dosvědčuje i fakt, že jediný mnou pozorovaný kus tohoto tesaříka byl již dříve označen za účelem odhadu velikosti celé populace (pravděpodobnost nálezu takového jedince v silné populaci by byla velmi malá). A tak můžeme jen hádat, jak dlouho se ještě olomoucký tesařík drsnorohý vypořádá s tlakem predátorů, parazitů a motorových pil...osobně bych to viděl už jen na pár let. A to je škoda...

Aegosoma scabricorne nalezený na jednom z mála osídlených stromů - pod broukem penetrační nátěr

Číslo tři ještě žije

Nudíte se? Vyfoťte si skákavku...

Začátek července...

Pěkné počasí láká na brouky. Na několika nedávných kratších vycházkách jsem nalezl i některé zajímavější druhy (alespoň pro mě). Povzbuzen pozorováním nosatce rodu Cionus v Libickém luhu (viz níže) jsem se rozhodl najít nějakého toho diviznáčka, jak se česky tito brouci nazývají, i u nás doma. Na diviznách bohužel nic, ale krtičníky zaručují úspěch - našel jsem na nich druhy C. scrophulariae a C. tuberculosus (tento druh bývá masově). Dlaší zajímavý druh, který jsem v nedávné době potkal, je Dascillus cervinus. Tento brouk je u nás jediným zástupcem celé nadčeledi Dascilloidea. Měl by se poměrně hojně vyskytovat na horských vlhkých loukách, tenhle byl však můj první.
Léto je také dobou krasců, proto jsem se rozhodl napravit fakt, že jediného krasce rodu Buprestis jsem našel doma na slunečníku (viz ještě níže) a vydal jsem se prozkoumat čerstvé smrkové paseky. Nakonec jsem uspěl, i když podle počtu výletových otvorů na starých pařezech bych čekal, že nalezení krasce na pařezu bude jednodušší záležitost. Při hledání jsem nalézal hojně tesaříky Clytus lama nebo Arhopalus rusticus.
Věřím, že během léta se mi podaří ještě na nějakou tu zajímavost narazit...no a samozřejmě i vyfotit.

Cionus scrophulariae

Cionus tuberculosus

Dascillus cervinus

Dascillus cervinus

Buprestis rustica

Buprestis rustica

Odlet Lygistopterus sanguineus

Arachnologická vsuvka...

Dneska jsem našel tuhle krasavici, tak bych vám ji chtěl ukázat...

8.6.2010 - Elaphrus riparius

Dnes jsem se na kole vypravil obhlídnout místo, které bylo ještě před rokem kukuřičným polem. Blesková podvodeň na konci loňského června však ztrhla z pole ornici, čímž se vytvořil široký pás štěrkopískových lavic protkaný stružkami vody vytékajícími z rozbité meliorace. Původně jsem chtěl nafotit hlavně svižníky, i když jsem čekal i nějaké vlhkomilné střevlíčky. Svižníci nakonec nebyli, ale potěšil mě sice hojný, přesto moc pěkný druh - Elaphrus riparius (Linnaeus, 1758), jehož focení si s focením svižníku nijak nezadalo.
Snad se vám bude líbit...

Mokřadek s Elaphry...

Elaphrus riparius

Elaphrus riparius

21.5.2009 - Libický luh

Nečekaný výlet do oblasti největšího komplexu lužních lesů v Čechách mě mile překvapil. I přes počáteční nepřízeň počasí se nám s kolegy podařilo zjistit velké množství druhů brouků. Asi nejvíce mě potěšil nález několika krajníků hnědých (Calosoma inquisitor) a také velmi hojný výskyt mrchožrouta housenkáře (Dendroxena quadrimaculata) , na které jsem doposud neměl štěstí. Paradoxně díky špatnému počasí byly umožněny nálezy mnoha brouků, především tesaříků. Po dešti brouci sražení z korun nehybně seděli na listech v podrostu ve velkém množství a jejich nalezení nevyžadovalo velké úsilí. Takto nalezeni byli např. tesaříci Rhagium sycophanta, Anisorus quercus, Grammoptera ustulata, Mesosa nebulosa, Anaglyptus mysticus, Stenostola, Leiopus a Ropalopus. Pobyt v lese však velice znepříjemňovala hejna hladových komárů a obrovské množství klíšťat. Pár přisátých parazitů mi dojem z první letošní vetší výpavy nezkazilo, pro příště však beru repelent:)
Na focení moc času nebylo, ale pár snímků jsem udělat stihl....snad se líbí. a zatím neurčené druhy rodu

Okraj lesa a vlhká louka - biotop mnoha druhů brouků

Cionus sp.

Cionus sp.

Curculio villosus Latreille, 1802

Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781)

Dobře maskovaná Cassida sp.