pondělí 21. prosince 2009
neděle 29. listopadu 2009
29.11.2009 - Meloe rugosus
čtvrtek 29. října 2009
Anthicus antherinus (Linnaeus, 1761)
pondělí 5. října 2009
5.10.2009 - Hrubá Voda
Bohužel po příjezdu jsme zjistili, že suché počasí se projevilo i tady. Veškeré dřevo bylo totálně vyschlé a najít brouka byl opravdu malý zázrak. O suchu svedčí i to, že potůčky, které byly zjara plné vody, nyní vodní tok připomínaly jen vzdáleně. I přes nenaplněné očekávání co se brouků týče jsme si užili alespoň krásný den v krásné přírodě.
K samotným nálezům toho moc napsat nemůžu...asi nejzajímavější sběr byl na torzu statné jedle, což už je vzácný jev sám o sobě. Pod kůrou byli k nalezení tesaříci Rhagium mordax (v jedli překvapení) a v povrchové vrstvě dřeva byla spousta nosatců ze skupiny Cossonidů - Rhyncolus sp. Dále jedle hostila potemníky z rodu Corticeus a jednoho střevlíka Carabus intricatus. Tím je výčet nálezů téměř kompletní. V trouchnivých bucích jsem pak nalezl pouze roháčky Synodendron cylindricum, potemníky Bolitophagus reticulatus a jedoho zástupce kovaříků z rodu Apmedus.
Oproti jarní výpravě to bylo dost zklamání, ale není každý den posvícení...snad alespoň těch několik fotek udělá radost:)
pondělí 14. září 2009
Aphodius (Neagolius) bilimeckii bernhaueri Reitter, 1896
Od rána jsme hledali ve vrcholových partiích poblíž Pradědu porosty smilky, na které je tento brouk vázán (pravděpodobně:). Rady od zkušenějších kolegů byly jasné...na kolena a skenovat porost trávy a rozhrnovat drny. A tak bylo toho dne možno pozorovat bandu individuí klečících na horských svazích a čumících do trávy. Pomalu jsme to vzdávali, když jsme se dozvěděli, že pár brouků se podařilo smýknout. Taktika se hned změnila a po čase jsem se dočkal i já...později jsme v síťkách na některých místech nalézali i více brouků naráz. Stačilo jen chvíli počkat, projít místem se síťkou znovu a ještě ráno vzácný brouk se pomalu stával běžným zjevem. Na obzvláště dobrých flecích se potom dali hbití brouci vykoukat na stéblech trávy, kam byli vylákáni poledním sluncem...
Kromě hnojníků jsme samozřejmě našli i spousty jiných druhů, určitě neméně zajímavých, ale o těch snad někdy příště.
Více informací naleznete zde: http://www.naturabohemica.cz/aphodius-bilimecki/
neděle 13. září 2009
13.9.2009 - Předpodzimní
čtvrtek 3. září 2009
První focení
úterý 25. srpna 2009
Oznámení č. 2
Dnes jsem z druhé ruky zakoupil náhradu za ukradený foťák. Je to EVF Panasonic Lumix DMC-FZ30. Jakmile dorazí a já proniknu do tajů téhle mašinky, tak se můžete opět těšit na články a hlavně na fotky, které jak doufám, budou svou kvalitou o trochu výš než ty původní.
Moc mě mrzí, že jsem celé léto nic nevyfotil a proto zkusím občas přihodit fotky potvůrek, které se mi za poslední měsíce podařilo najít, abyste nezůstali úplně ošizeni:o) Pokud se těšíte tak jako já, je to jen dobře.
Mějte se všichni hezky....
pondělí 25. května 2009
Oznámení
Jakmile se ale najde nějaké alternativní řešení tohoto problému, můžete se opět těšit na reporty z výprav za brouky i s fotografiemi.
Děkuji za pochopení...
Radim
pondělí 11. května 2009
11.5.2009 - Chomoutov
Compsidia populnea, Tetrops praeusta, Anthaxia nitidula, Agrilus pratensis, Agrilus viridis, Platystomos albinus (Anthribidae), Cassida sp., Archarius crux, Lignyodes enucleator, Nemozoma elongatum, Pyrochroa serraticornis atd. atd.
Bohužel jsem měl plné ruce se sklepáváním a proto jsem neměl moc času na focení. Nějaký ten snímek jsem ale vytvořil:)
neděle 26. dubna 2009
24.4.2009 - Přemyslov
Během výběru pastí jsem si všímal i jiných brouků. Hojným druhem na pastvinách byl Geotrupes stercorarius, který je dnes považován už spíše za vzácného. Před dvěma týdny jsem zde našel mrtvého Geotrupes spiniger, který má být údajně hojnějším druhem. Na pastvinách jsem nalezl také dva druhy majek: Meloe violaceus a Meloe rugosus. Za čtrnáct dní jedu znova, tak uvidíme, co se najde:)
středa 22. dubna 2009
sobota 28. března 2009
27.3.2009 - Skorošice
Třešňových stromů u Skorošic je opravdu dost, jen těch krasců ne.
.
Zanedbaná alej plná starých třešní...
Helophorus sp.
pondělí 23. března 2009
23.3.2009 - Olomouc - Černovír
Hned na začátku mé cesty mě zaujal pahýl topolu, který skrýval larvy tesaříků. Nejdříve jsem myslel, ža by se mohlo jednat o nějaký druh rodu Saperda. Charakter a hlavně hloubka požerku mě však po chvíli přesvědčily, že dobývám larvy tesaříka Xylotrechus rusticus. Jeden kus jsem odchoval loni, a to dokonce z larvy nalezené nedaleko odtud, brouk byl však deformovaný. Dřevařské náčiní ovšem zůstalo ležet sto kilometrů odtud a tak se do kmenu dostávám pomocí šroubováčku doslova po třísečkách. Nakonec jsem ale pár larev vykutal a s klepajícíma se odřenýma rukama jsem vyrazil dál.
Procházel jsem lesíky lužního typu, kde mi vše připadalo jaksi uniformní. Pod každým kusem kůry byli k nalezení pouze všudypřítomní mrchožrouti Phosphuga atrata. Potom mě na kraji lesa zaujal uschlý a opravdu krásný topol. Ve skulinách dřeva jsem našel mrchožroutovi sice podobného, ale mnohem zajímavějšího brouka. Tím byl Grynocharis oblonga (Linnaeus, 1758) z čeledi Trogossitidae.
Prošel jsem si okraj lesa a dostal se k poměrně rozsáhlým periodickým tůním, kde jsem zalitoval, že nemám vodní síťku. V hlubší vodě mimo dosah rukou se občas objevil nějaký ten potápníček nebo vodomil. Odvahu na jistě osvěžjící koupel jsem v sobě nenašel a tak jsem nechal vodní fauny a šel jsem se podívat na další padlý topolový kmen. Pod jeho kůrou jsem našel několik sympatických mandelinek Chrysolina polita (Linnaeus, 1758). Zimování tohoto bažiného druhu pod kůrou jsem nečekal, ale když už se tam brouci usadili, proč si stěžovat:)
Výprava sice nevypadala jako letošní první jarní, ale věřím, že za pár týdnů už budou sběry bohatší, nemůžu se dočkat...
Neomida haemorrhoidalis (Fabricius, 1787)
pondělí 16. března 2009
Dromius quadrimaculatus
pondělí 9. března 2009
9.3.2009 - Hrubá Voda
Ve vlaku jsme zjistili, že vlak končí jednu zastávku před našim plánovaným výstupem, a tak jsme se kosek prošli opravdu krásným údolím Bystřice a obdivovali jsme krásně vyhlížející bukové lesy plné jedlí. Po chvíli nám to nedalo a vklouzli jsme do lesa. Prohlídka prvních padlých kmenů nic nepřinesla. Zkusili jsme odloupnout pár šupinek jedlové kůry, abychom omrkli jak to tu vypadá s tesaříkem Pogonocherus ovatus. Nacházeli jsme však jen střevlíčky Dromius fenestratus a D. quadrimaculatus. Tesaříka jsme nenašli a protože nebylo času nazbyt, tak jsme radši pokračovali dále.
Došli jsme k potůčku stékajícímu zprava do Bystřice. Vydali jsme se roklinou proti proudu a objevili úžasné místo. V okolí potoka i ve vodě samé leželo až neuvěřitelné množství padlých kmenů v různém stádiu rozkladu. Filip začal prohledávat u vody a já vylezl trochu výš do stráně. Po chvíli jsem viděl vítězoslavně mávajcího kamaráda provolávajícího typické broučkařské "MÁM". Doběhl jsem na místo nálezu. Kmen ležící skoro ve vodě musel být ireguláry doslova napěchován, oba jsme si vydloubli pár vzorečků a zbytek kmene jsme nechali dál odpočívat. Cíl cesty byl tedy nalezen hned na začátku.
Stoupali jsme dál roklí, mokrý terén byl stále neschůdnější, ale nové a nové kmeny lákaly jít dál. Po chvíli jsme usoudili, že bysme takhle mohli jít až dovečera a tak jsme se pomalu vydali zpět k cestě. Na svazích však opět ležela velká sposta dřeva, které by žádny entomolog nenechal bez povšimnutí. Nacházeli jsme larvy i imága roháčka Synodendron cylindricum, který zde má také ideální podmínky. Ve dřevě se nacházela i imaga kovaříků z rodu Melanotus, staří známí Rhizophagové i jiná drobotina. V jednom kmeni jsem našel obrovské množství brouků z čeledi Melasidae a to konkrétně Melasis buprestoides. Bohužel se jednalo o stará imaga, která neměla sílu se prokousat. Pár jakž takž použitelných kusů jsem však našel. Posledním broukem výpravy pak byl nějaký vrtavec, který byl k nalezení pod šupinami borky starých klenů.
Připozdilo se a my jsme museli opustit lokalitu, která se jistě zapsala na seznam našich oblíbených. Budeme se rádi vracet.
úterý 3. března 2009
2.3.2009 - Chomoutov
Chomoutovské jezero ješte uvězněné v ledu
Autobus MHD mě dovezl až za Olomouc do vesničky Chomoutov. Okolí už docela dobře znám, protože jsem se tu loni pohyboval celkem často. Ihned jsem tedy vyrazil směrem k místnímu jezeru - staré zatopené štěrkopískovně, která se postupem času změnila v hodnotnou přírodní památku. Kolem celého jezera je úzský lesní lem tvořený především lužními dřevinami, část lemu pak toří nepříliš zajímavé borové monokultury. K již zmiňovaným třešním jsem se rozhodl dojít delší trasou vedoucí lesním lemem kolem jezera. Hned po vstupu mezi stromy jsem narazil na několik mrtvých topolů, které jsem důkladněji prozkoumal. Zpočátku jsem nacházel pouze chvostoskoky a všudypřítomé mrchožrouty Phosphuga atrata. Náhle jsem však pod odloupnutou kůrou uviděl jiného brouka..nejdřív jsem si nebyl úplně jistý o co se jedná, ale po chvíli jsem zajásal, neboť jsem držel exoticky vyhlížejicího nosatce Dorytomus longimanus. Do té doby jsem jej obdivoval pouze na fotkách a neměl s ním tu čest. O chvíli později se mi podařilo najít tři další kusy. Nechtěl jsem sloupat všechnu kůru a tak jsem se zaměřil na starší choroše rostoucí na kmenech. V jednom z nich jsem objevil početnou skupinu malých broučků z čeledi Ciidae. Kromě nich mě potěšil i jeden kus protáhlého broučka z rodu Rhizophagus. Na první zastavení to nebylo špatné.
Dorytomus longimanus
D. longimanus - portrét
Rhizophagus sp.
Rhizophagus sp.
Jak už to ale bývá, druhy se stále opakovaly a já se postupně přestal věnovat mrtvým kmenům a jen jsem si užíval ticho a klid okolní přírody. Po chvíli jsem před sebou uviděl onu třešňovou alej. Zpočátku jsem nevěděl jak hledat, ale pak jsem spatřil několik možných výletových otvorů Antahxie, a zaměřil jsem se na tato místa. Jednalo se vždy o jižně exponovaná místa, většiou nějak poškozená - např. odlomená nebo odřízlá větev, odřený kmen apod. Bohužel jsem nacházel jen staré požerky a pár zbytků mrtvých imág. Podařilo se mi najít i jednu larvu, kterou jsem vzal sebou, abych se pokusil o její dochování. Rozhodl jsem se dále nepokračovat v loupání kůry, neboť vynaložené úsilí nepřinášelo kýžené výsledky. Zkusím lokalitu navštívit na jaře, až budou imága vylétlá. Mám také vyhlídlé i jiné lokality, kde by mohla být populace silnější. I tak jsem ale získal nějaké zkušenosti s hledáním tohoto druhu. Kromě krasců jsem na třešních našel i nějaké nosatce a malého, blíže neurčeného střevlíčka ze skupiny Dromiini.
Při návratu mě opět zaujaly choroše na silém topolovém pahýlu. Jeden z nich byl silně ztrouchnivělý a byl doslova nacpaný potemníky Bolitophagus reticulatus. Kromě nich tu v silné menšině bydlel i další potemník, modročervená Neomida haemorrhoidalis, která také potěšila. Následovalo už jen odbahnění bot a hurá o školy. No každopádně jsem si tenle výlet pořádně užil, a i když jsem opět nenašel nic extra, nelitoval jsem. Takže radím všem, kdo ještě nevyrazili...rychle ven!!!