Hned na začátku mé cesty mě zaujal pahýl topolu, který skrýval larvy tesaříků. Nejdříve jsem myslel, ža by se mohlo jednat o nějaký druh rodu Saperda. Charakter a hlavně hloubka požerku mě však po chvíli přesvědčily, že dobývám larvy tesaříka Xylotrechus rusticus. Jeden kus jsem odchoval loni, a to dokonce z larvy nalezené nedaleko odtud, brouk byl však deformovaný. Dřevařské náčiní ovšem zůstalo ležet sto kilometrů odtud a tak se do kmenu dostávám pomocí šroubováčku doslova po třísečkách. Nakonec jsem ale pár larev vykutal a s klepajícíma se odřenýma rukama jsem vyrazil dál.
Larva tesaříka Xylotrechus rusticus; vlevo vstup do kukelní kolébky, vpravo výletová chodba připravená larvou pro imago
Procházel jsem lesíky lužního typu, kde mi vše připadalo jaksi uniformní. Pod každým kusem kůry byli k nalezení pouze všudypřítomní mrchožrouti Phosphuga atrata. Potom mě na kraji lesa zaujal uschlý a opravdu krásný topol. Ve skulinách dřeva jsem našel mrchožroutovi sice podobného, ale mnohem zajímavějšího brouka. Tím byl Grynocharis oblonga (Linnaeus, 1758) z čeledi Trogossitidae.
Prošel jsem si okraj lesa a dostal se k poměrně rozsáhlým periodickým tůním, kde jsem zalitoval, že nemám vodní síťku. V hlubší vodě mimo dosah rukou se občas objevil nějaký ten potápníček nebo vodomil. Odvahu na jistě osvěžjící koupel jsem v sobě nenašel a tak jsem nechal vodní fauny a šel jsem se podívat na další padlý topolový kmen. Pod jeho kůrou jsem našel několik sympatických mandelinek Chrysolina polita (Linnaeus, 1758). Zimování tohoto bažiného druhu pod kůrou jsem nečekal, ale když už se tam brouci usadili, proč si stěžovat:)
Výprava sice nevypadala jako letošní první jarní, ale věřím, že za pár týdnů už budou sběry bohatší, nemůžu se dočkat...
Žádné komentáře:
Okomentovat