Brouci nejen severní Moravy

11.7.2011 - Pěkný kovařík

2011-07-13T12:13:00.004+02:00

V jedné pěkně zachovalé jesenické lesní rezervaci se mi při průzkumu podařilo nalézt tohoto vzácného horského kovaříka - Danosoma fasciata. Mám z něj velkou radost...

20.4.2011 - Myrmekofilové

2011-04-22T12:35:00.005+02:00

Po delší době byl opět čas na brouky a hlavně na focení. Využil jsem krásného počasí a vyrazil jsem kousek za Olomouc do starého vápencového lomu, kde se měly vyskytovat zajímavé druhy myrmekofilních brouků. Na lokalitě jsem se tedy hned dal do otáčení kamenů a hledání mravenišť. Hned zezačátku ne mě pod kamenem čekalo milé překvapení, nejednalo se však o žádné drobné broučky, ale rovnou o nádherného zlatohlávka Cetonischema aeruginosa. Po chvilce hledání jsem však nacházel i hnízda mravenců rodu Lasius, ve kterých jsem při pozorném prohlížení našel i dva kousky kyjorožce Claviger testaceus a drobného mršníka Hetaerius ferrugineus. Povzbuzen nálezem jsem hledal dál, až jsem narazil na velkou kolonii mrevence Lasius flavus, ve které byly desítky Clavigerů. Vzal jsem si tedy ještě pár kousků. Mravenci pak rychle odklidili do bezpečí své larvy a spolu s nimi i drobné broučky, kteří se jim za péči odvděčují sladkým výměškem ze žlázek za krovkami. S výsledkem hledání jsem byl tedy nadmíru spokojen...

Claviger testaceus

Hetaerius ferrugineus

6.10.2010 - Mycetoma suturale

2010-10-06T19:40:00.006+02:00

Podzim je období, kdy je možné najít brouky, kteří se v jiných částech roku téměř neobjevují. Jedním z nich je vzácný pralesní relikt Mycetoma suturale, který náleží to čeledi Tetratomidae (někdy bývá udáváno Melandryidae). Vzácnost, nebo spíše lokalní výskyt tohoto druhu je podmíněn výskytem vzacné dřevní houby Ischnoderma resinosum, která je pravděpodobně jedinou potravou Mycetomy.
Využili jsme tedy přívětivého podzimního počasí a vydali jsme se na jednu známou lokalitu v údolí řeky Bystřice nedaleko Olomouce. Nejvíce času zabralo samotné nalezení živné houby. V náročném terénu nebyl pohyb od kmene ke kmeni nic jednoduchého, po chvíli jsme však objevili silně obrostlý kmen a hned pod první plodnicí se skrývalo několik jedinců hledaného brouka. Po opatrném prohlédnutí dalších plodnic bylo jasné, že Mycetoma suturale se dá pozorovat masově, stačí pouze nalézt vhodné místo. V některých plodnicích jsme dokonce nalezli i bělavé larvy s tmavou hlavou a výrůstky na konci těla, zda se však jedná o larvy Mycetomy nevím.
Na padlých kmenech bylo samozřejmě možné nalézt i jiné druhy brouků, z nichž některé budou určitě neméně zajímavé. Kromě vzácných brouků nas zaujala i diverzita dřevních hub, z nichž některé vypadaly opravdu nádherně...

Padlé kmeny představují důležitou složku lesa

Ischnoderma resinosum

Mycetoma suturale

Korálovec bukový - Hericium clathroides

Detail korálovce

11.9.2010 - Žulová

2010-09-13T08:26:00.006+02:00

Krátká vycházka se sklepávalem přinesla v sobotu odpoledne ovoce. Vyrazil jsem jen do lesíka nad potokem kousek od domu a při sklepávání suchých a nahnilých větví ležících na zemi jsem našel několik zajímavých brouků. Potěšili mě především tři druhy bývalého rodu Acalles - Ruteria hypocrita, Onyxacalles pyrenaeus a Acalles cf. echinatus. Tito drobní nosatci žijí v přírodně zachovalých lesích a živí se dřevními houbami. Dalším překvapením byl Mycetophagus fulvicollis, vzácnější zástupce čeledi, kterého bych čekal spíše někde v lužním lese. Tečkou za úspěšnou hodinkou sbírání pak byl nález drobného anthribida Choragus sheppardi...

Ruteria hypocrita

Onyxacalles pyrenaeus

Acalles cf. echinatus

Mycetophagus fulvicollis

Chroagus seppardi

8.9.2010 - Žulová

2010-09-08T22:23:00.004+02:00

Dnes jsem se byl na chvíli podívat do NPP Borový poblíž Žulové. Chráněné územé je zde vyhlášeno kvůli skalním výtvorům, ale je zde možné najít i pěkný přirozený les tvořený především bukem a borovicí. Bohužel jsem si všiml, že odsud mizí dřevo, především polomy a suché stromy, což by se asi v NPP dít nemělo...
Z brouků jsem našel především saproxylické druhy, tzn. druhy vázané na mrtvé dřevo. Ze zajímavěhších druhů bych uvedl Enedreytes sepicola (Anthribidae), Orchesia micans (Melandryidae), Scaphidema metallicum (Tenebrionidae) nebo Endomychus coccineus (Endomychidae). Nepodařilo se mi znovu najít druh Thymalus limbatus (Trogossitidae), kterého jsem zde viděl vloni. Na dřevních houbách jsem nacházel mnoho malých brouků, především z čeledi Ciidae.
Doufám, že do budoucna na lokalitě bude zůstávat dostatek mrtvého dřeva, aby se udržela kvalita lesa...

NPP Borový

Enedreytes sepicola

Scaphidema metallicum

Vymírání po olomoucku

2010-07-20T00:41:00.004+02:00

Konečně se mi naskytla možnost zajít v noci v létě do jednoho z olomouckých parků, kde se vyskytuje jeden z našich největších tesaříků - Aegosoma scabricorne (=Megopis scabricornis). Tento druh u nás v současné době přežívá pouze na jižní Moravě (Břeclavsko) a izolovaně také právě v Olomouci. Historie hanácké populace je docela zajímavá. Původně byla považována za fragment původní populace, která měla být vázaná na břehové porosty řeky Moravy. Jelikož se však nepodařilo prokázat na střední Moravě výskyt jinde než v jednom z olomouckých parků, převládá dnes již spíše názor, že tento druh byl v Olomouci uměle vysazen některým z místních entomolgů. Ať je původ jakýkoliv, je jisté, že populace v Olomouci vymírá. Silný tlak veřejnosti a strach zodpovědných osob vedou v poslední době k silnému kácení starých stromů, které negativně ovlivňuje i živočichy na tyto stromy vázané (zmíněný tesařík vyžaduje živé, ovšem do jisté míry poškozené listnaté stromy) - viz http://ziva.avcr.cz/?c=186. Nepříznivý vývoj populace dosvědčuje i fakt, že jediný mnou pozorovaný kus tohoto tesaříka byl již dříve označen za účelem odhadu velikosti celé populace (pravděpodobnost nálezu takového jedince v silné populaci by byla velmi malá). A tak můžeme jen hádat, jak dlouho se ještě olomoucký tesařík drsnorohý vypořádá s tlakem predátorů, parazitů a motorových pil...osobně bych to viděl už jen na pár let. A to je škoda...

Aegosoma scabricorne nalezený na jednom z mála osídlených stromů - pod broukem penetrační nátěr

Číslo tři ještě žije

Nudíte se? Vyfoťte si skákavku...

2010-07-10T12:37:00.002+02:00

Začátek července...

2010-07-03T10:22:00.005+02:00

Pěkné počasí láká na brouky. Na několika nedávných kratších vycházkách jsem nalezl i některé zajímavější druhy (alespoň pro mě). Povzbuzen pozorováním nosatce rodu Cionus v Libickém luhu (viz níže) jsem se rozhodl najít nějakého toho diviznáčka, jak se česky tito brouci nazývají, i u nás doma. Na diviznách bohužel nic, ale krtičníky zaručují úspěch - našel jsem na nich druhy C. scrophulariae a C. tuberculosus (tento druh bývá masově). Dlaší zajímavý druh, který jsem v nedávné době potkal, je Dascillus cervinus. Tento brouk je u nás jediným zástupcem celé nadčeledi Dascilloidea. Měl by se poměrně hojně vyskytovat na horských vlhkých loukách, tenhle byl však můj první.
Léto je také dobou krasců, proto jsem se rozhodl napravit fakt, že jediného krasce rodu Buprestis jsem našel doma na slunečníku (viz ještě níže) a vydal jsem se prozkoumat čerstvé smrkové paseky. Nakonec jsem uspěl, i když podle počtu výletových otvorů na starých pařezech bych čekal, že nalezení krasce na pařezu bude jednodušší záležitost. Při hledání jsem nalézal hojně tesaříky Clytus lama nebo Arhopalus rusticus.
Věřím, že během léta se mi podaří ještě na nějakou tu zajímavost narazit...no a samozřejmě i vyfotit.

Cionus scrophulariae

Cionus tuberculosus

Dascillus cervinus

Buprestis rustica

Odlet Lygistopterus sanguineus

Arachnologická vsuvka...

2010-06-11T19:10:00.002+02:00

Dneska jsem našel tuhle krasavici, tak bych vám ji chtěl ukázat...

8.6.2010 - Elaphrus riparius

2010-06-08T20:12:00.005+02:00

Dnes jsem se na kole vypravil obhlídnout místo, které bylo ještě před rokem kukuřičným polem. Blesková podvodeň na konci loňského června však ztrhla z pole ornici, čímž se vytvořil široký pás štěrkopískových lavic protkaný stružkami vody vytékajícími z rozbité meliorace. Původně jsem chtěl nafotit hlavně svižníky, i když jsem čekal i nějaké vlhkomilné střevlíčky. Svižníci nakonec nebyli, ale potěšil mě sice hojný, přesto moc pěkný druh - Elaphrus riparius (Linnaeus, 1758), jehož focení si s focením svižníku nijak nezadalo.
Snad se vám bude líbit...

Mokřadek s Elaphry...

Elaphrus riparius

21.5.2009 - Libický luh

2010-05-22T17:06:00.006+02:00

Nečekaný výlet do oblasti největšího komplexu lužních lesů v Čechách mě mile překvapil. I přes počáteční nepřízeň počasí se nám s kolegy podařilo zjistit velké množství druhů brouků. Asi nejvíce mě potěšil nález několika krajníků hnědých (Calosoma inquisitor) a také velmi hojný výskyt mrchožrouta housenkáře (Dendroxena quadrimaculata) , na které jsem doposud neměl štěstí. Paradoxně díky špatnému počasí byly umožněny nálezy mnoha brouků, především tesaříků. Po dešti brouci sražení z korun nehybně seděli na listech v podrostu ve velkém množství a jejich nalezení nevyžadovalo velké úsilí. Takto nalezeni byli např. tesaříci Rhagium sycophanta, Anisorus quercus, Grammoptera ustulata, Mesosa nebulosa, Anaglyptus mysticus, Stenostola, Leiopus a Ropalopus. Pobyt v lese však velice znepříjemňovala hejna hladových komárů a obrovské množství klíšťat. Pár přisátých parazitů mi dojem z první letošní vetší výpavy nezkazilo, pro příště však beru repelent:)
Na focení moc času nebylo, ale pár snímků jsem udělat stihl....snad se líbí. a zatím neurčené druhy rodu

Okraj lesa a vlhká louka - biotop mnoha druhů brouků

Cionus sp.

Curculio villosus Latreille, 1802

Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781)

Dobře maskovaná Cassida sp.

7.5.2010 - Olomouc

2010-05-07T15:51:00.004+02:00

Využil jsem volna a lepšího počasí a v Olomouci jsem na chvilku navštívil starý zpustlý sad. Zkoušel jsem hlavně focení s novou makropředsádkou Raynox a musím říct, že jsem s ní velmi spokojen. Na ukázku přidávám tři brouky, které jsem potkal...

Cantharis decipiens Baudi, 1871

Anthaxia nitidua (Linnaeus, 1758)

Sphenophorus striatopunctatus (Goeze, 1777)

10.4.2010 - Pastviny v Žulové

2010-04-10T22:27:00.007+02:00

Dnešní počasí nějaké větší ento akci moc nepřálo, a tak jsem vyrazil pouze na chvilku na pastviny u Žulové. Chtěl jsem zjistit, jestli se oproti předchozím rokům něják změnilo složení fauny koprofágních brouků. Podařilo se mi však nalézt jen jeden pro mě nový druh - Oxyomus sylvestris. Jinak byli hojní Aphodius prodromus, Aphodius depressus, Aphodius luridus, Aphotius ater, Aphodius fimetarius a Onthophagus fracticornis. Nepohrdl jsem ani vodomily rodu Sphaeridium a Cercyon a také drabčíky rodu Philonthus.

Brouci jsou focení až doma, takže se omlouvám za ten písek:)

Zvědavý skot...

Aphodius fimetarius

Aphodius prodromus

Aphodius ater

Aphodius luridus

Oxyomus sylvestris

Onthophagus frakticornis - portrét samce

Onthophagus fracticornis - samec

Cercyon sp.

Sphaeridium sp.

21.2.2010 - Chomoutov (opět...)

2010-02-22T09:56:00.005+01:00

Tak se konečně oteplilo a sněhová pokrývka na Hané se dramaticky ztenčila, slunce svítí a já vyrážím směr Chomoutov. Nečekám zázraky, ale po téměř dvouměsíčním půstu bych rád viděl nějáké živé brouky. Procházím kolem Moravy a zjišťuji, že nejlepší metodou lovu bude kontrola trouchnivých kmenů. Zde se nekoná žádné překvapení a tak zaměřuji pozornost na paty starých dubů, odkud vylézají první brouci vylákání únorovým sluncem - slunéčka Brumus quadripustulatus.
Nožem tedy odloupávám tlusté šupiny a zjišťuji, které druhy takto zimují. Nakonec zjišťuji, že úlovek je celkem pestrý: slunéčko Platynaspis luteorubra, střevlíček Dromius agilis, dřepčíci, Salpingus planirostris, anthribid Enedreytes sepicola nebo nosatec rodu Dorytomus.
Spokojeně se tedy vracím do města a jen se těším, až bude ještě tepleji a úlovky budou bohatší...

Dromius agilis

Brumus quadripustulatus

Enedreytes sepicola

Salpingus planirostris

Platynaspis luteorubra

Dorytomus sp.

Carabus granulatus

PF 2010

2009-12-21T18:25:00.001+01:00

29.11.2009 - Meloe rugosus

2009-11-29T13:21:00.004+01:00

Současné velmi teplé počasí umožňuje zajímavé nálezy. Meloe rugosus je druhem majky s jarní i podzomní aktivitou. Ovšem nález aktivního jedince téměř na začátku prosince je už lehce na hranici extrému.

Anthicus antherinus (Linnaeus, 1761)

2009-10-29T20:58:00.004+01:00

Zjistil jsem, že mám doma několik kusů těchto velmi zajímavých brouků, které jsem si asi před měsícem přivezl z lomů od Grygova. No a protože brouci krásně pózovali, mohl jsem v klidu fotit. Předkládám vzorek na posouzení...

5.10.2009 - Hrubá Voda

2009-10-05T21:18:00.004+02:00

Tak po dlouhé době byl konečně čas na lepší výpravu za brouky. Volba padla opět na nádherné lesy v okolí Hrubé Vody u Olomouce. Na prudkých svazích inverzního údolí lze nalézt užasně vypadající porosty s přirozenou skladbou dřevin plné mrtvého dřeva v různém stádiu dekompozice.
Bohužel po příjezdu jsme zjistili, že suché počasí se projevilo i tady. Veškeré dřevo bylo totálně vyschlé a najít brouka byl opravdu malý zázrak. O suchu svedčí i to, že potůčky, které byly zjara plné vody, nyní vodní tok připomínaly jen vzdáleně. I přes nenaplněné očekávání co se brouků týče jsme si užili alespoň krásný den v krásné přírodě.
K samotným nálezům toho moc napsat nemůžu...asi nejzajímavější sběr byl na torzu statné jedle, což už je vzácný jev sám o sobě. Pod kůrou byli k nalezení tesaříci Rhagium mordax (v jedli překvapení) a v povrchové vrstvě dřeva byla spousta nosatců ze skupiny Cossonidů - Rhyncolus sp. Dále jedle hostila potemníky z rodu Corticeus a jednoho střevlíka Carabus intricatus. Tím je výčet nálezů téměř kompletní. V trouchnivých bucích jsem pak nalezl pouze roháčky Synodendron cylindricum, potemníky Bolitophagus reticulatus a jedoho zástupce kovaříků z rodu Apmedus.
Oproti jarní výpravě to bylo dost zklamání, ale není každý den posvícení...snad alespoň těch několik fotek udělá radost:)

Rhagium mordax

A portrétek...

Rhyncolus sp. z jedle

Ischnopterapion virens (Herbst, 1797)

2009-09-14T20:47:00.003+02:00

Velmi hojný druh...jen takový experiment s makrem.

Aphodius (Neagolius) bilimeckii bernhaueri Reitter, 1896

2009-09-14T18:24:00.004+02:00

Tak první ohlédnutí za uplynulým létem. Tohoto velice zajímavého hnojníka jsme nelazli ve velkém množství během Entomologických dnů ČSE, které se letos konaly v Jeseníkách.
Od rána jsme hledali ve vrcholových partiích poblíž Pradědu porosty smilky, na které je tento brouk vázán (pravděpodobně:). Rady od zkušenějších kolegů byly jasné...na kolena a skenovat porost trávy a rozhrnovat drny. A tak bylo toho dne možno pozorovat bandu individuí klečících na horských svazích a čumících do trávy. Pomalu jsme to vzdávali, když jsme se dozvěděli, že pár brouků se podařilo smýknout. Taktika se hned změnila a po čase jsem se dočkal i já...později jsme v síťkách na některých místech nalézali i více brouků naráz. Stačilo jen chvíli počkat, projít místem se síťkou znovu a ještě ráno vzácný brouk se pomalu stával běžným zjevem. Na obzvláště dobrých flecích se potom dali hbití brouci vykoukat na stéblech trávy, kam byli vylákáni poledním sluncem...
Kromě hnojníků jsme samozřejmě našli i spousty jiných druhů, určitě neméně zajímavých, ale o těch snad někdy příště.
Více informací naleznete zde: http://www.naturabohemica.cz/aphodius-bilimecki/

Samička

Sameček

13.9.2009 - Předpodzimní

2009-09-13T19:22:00.008+02:00

Dnešní přívětivé počasí mě po obědě na chvíli vylákalo ven. Chtěl jsem najít nějaké brouky a otestovat foťák v terénu. Vzhledem k datu jsem už nic zvláštního neočekával, ale přesto jsem pár pěkných objektů našel a některé i zdárně vyfotil. No posuďte sami...:)

Houboví mikrodrabčíci...rychlé to potvory:) (determinace vítána)

Další rychlík: Dissoleucas niveirostris Jordan, 1925

Protapion cf. nigritarse (Kirby, 1808)

Simo hirticornis (Herbst, 1795)

Staří známí dřepčíci z osik...

První focení

2009-09-03T23:59:00.003+02:00

Foťák už je doma a tak jsem hned začal zkoušet co umí...zatím to jsou jen takové pokusy, ale myslím, že z toho časem něco slušného vymáčknout půjde:)

Prionus coriarius

Cleonis pigra

Ptinus sp.

Oznámení č. 2

2009-08-25T20:54:00.003+02:00

Dobrá věc se podařila...
Dnes jsem z druhé ruky zakoupil náhradu za ukradený foťák. Je to EVF Panasonic Lumix DMC-FZ30. Jakmile dorazí a já proniknu do tajů téhle mašinky, tak se můžete opět těšit na články a hlavně na fotky, které jak doufám, budou svou kvalitou o trochu výš než ty původní.
Moc mě mrzí, že jsem celé léto nic nevyfotil a proto zkusím občas přihodit fotky potvůrek, které se mi za poslední měsíce podařilo najít, abyste nezůstali úplně ošizeni:o) Pokud se těšíte tak jako já, je to jen dobře.
Mějte se všichni hezky....

Oznámení

2009-05-25T13:41:00.002+02:00

Bohužel musím oznámit všem návštěvníkům tohoto blogu, že jsem nucen přerušit aktualizace obohacené o fotografie. Za velmi divných okolností mi byl totiž při výpravě na Slovensko odcizen foťák a bez něho to jaksi nepůjde.
Jakmile se ale najde nějaké alternativní řešení tohoto problému, můžete se opět těšit na reporty z výprav za brouky i s fotografiemi.
Děkuji za pochopení...
Radim

11.5.2009 - Chomoutov

2009-05-11T16:55:00.004+02:00

Tak jsem opět zavítal do starých známých míst kousek za Olomoucí. Žádný jasný cíl jsem pro dnešek neměl a tak jsem se pustil do průzkumu břehových porostů kolem pískovny. Do deštníku jsem oklepával především vrby, osiky, topoly a v menší míře i třešňě a duby. Brouků jsem chytil nebo spíše viděl opravdu dost tak uvedu jen některé:
Compsidia populnea, Tetrops praeusta, Anthaxia nitidula, Agrilus pratensis, Agrilus viridis, Platystomos albinus (Anthribidae), Cassida sp., Archarius crux, Lignyodes enucleator, Nemozoma elongatum, Pyrochroa serraticornis atd. atd.
Bohužel jsem měl plné ruce se sklepáváním a proto jsem neměl moc času na focení. Nějaký ten snímek jsem ale vytvořil:)

Krasec Trachys minutus

Trachys minutus

Mandelinka (krytohlav) Cryptocephalus octopunctatus

Pyrochroa serraticornis

24.4.2009 - Přemyslov

2009-04-26T14:51:00.002+02:00

V pátek jsem se vypravil do okolí osady Přemyslov nedaleko Hanušovic. Důvodem návštěvy tohoto krásného místa byly práce spojené s vyzkumem na mou bakalářku - výběr padesáti zemních pastí:) Z velkých střevlíků zde byly druhy Carabus convexus, C. arvensis, C. schedleri a C. granulatus, o drobotině toho zatím moc napsat nemůžu, s tou bude ještě práce.
Během výběru pastí jsem si všímal i jiných brouků. Hojným druhem na pastvinách byl Geotrupes stercorarius, který je dnes považován už spíše za vzácného. Před dvěma týdny jsem zde našel mrtvého Geotrupes spiniger, který má být údajně hojnějším druhem. Na pastvinách jsem nalezl také dva druhy majek: Meloe violaceus a Meloe rugosus. Za čtrnáct dní jedu znova, tak uvidíme, co se najde:)

Geotrupes stercorarius

Meloe violaceus

Meloe rugosus

Xylotrechus rusticus (Linnaeus, 1758)

2009-04-22T14:26:00.002+02:00

Tak se mi konečně vylíhl tenhle krasný tesařík...Stihl to přesně za měsíc od nalezení larvy.

27.3.2009 - Skorošice

2009-03-28T18:43:00.007+01:00

Dnes jsem využil krásného a teplého dne a vyrazil jsem...k babičce:) Cestu jsem si ovšem zpříjemnil krátkou zastávkou v třešňové aleji táhnoucí se od vesničky Skorošice podél hlavní silnice směrem na Javorník ve Slezsku. Asi tušíte správně, že jsem chtěl opět zapátrat po krasci Anthaxia candens, tentokrát však v neprofláklé oblasti. Každý druhý strom podle mě spňoval nároky krasců, ale bohužel zase nic. Nalezl jsem mnoho výletových otvorů a požerků, které by klidně mohly patřit candensce, ale něják pořád ne a ne a proto jsem to vzdal a řekl si, že to zkusím jindy. Jedinné co jsem ze třešní vyšťoural byla larva tesaříka, nejspíše Saperda, ale nechám se překvapit, co vyleze. Prozkoumal jsem také tůňky v polích, kde byli hojní vodomilové rodu Helophorus, alespoň že tak!

Toť vše, následovala jenom buchta u babičky:)

Třešňových stromů u Skorošic je opravdu dost, jen těch krasců ne.

Zanedbaná alej plná starých třešní...

Helophorus sp.

23.3.2009 - Olomouc - Černovír

2009-03-23T20:09:00.003+01:00

Tak jsem měl opět volné pondělí a už od rána jsem přemýšlel kam vyrazit. Jelikož doma ráno sněžilo, bál jsem se, že ani v Olomouci nebude počasí přát výpravě do terénu. Nakonec to však nebylo tak zlé a já vyrazil kousek za Olomouc do lesů, nebo spíš lesíků, v okolí Černovírského slatiniště.
Hned na začátku mé cesty mě zaujal pahýl topolu, který skrýval larvy tesaříků. Nejdříve jsem myslel, ža by se mohlo jednat o nějaký druh rodu Saperda. Charakter a hlavně hloubka požerku mě však po chvíli přesvědčily, že dobývám larvy tesaříka Xylotrechus rusticus. Jeden kus jsem odchoval loni, a to dokonce z larvy nalezené nedaleko odtud, brouk byl však deformovaný. Dřevařské náčiní ovšem zůstalo ležet sto kilometrů odtud a tak se do kmenu dostávám pomocí šroubováčku doslova po třísečkách. Nakonec jsem ale pár larev vykutal a s klepajícíma se odřenýma rukama jsem vyrazil dál.

Larva tesaříka Xylotrechus rusticus; vlevo vstup do kukelní kolébky, vpravo výletová chodba připravená larvou pro imago

Procházel jsem lesíky lužního typu, kde mi vše připadalo jaksi uniformní. Pod každým kusem kůry byli k nalezení pouze všudypřítomní mrchožrouti Phosphuga atrata. Potom mě na kraji lesa zaujal uschlý a opravdu krásný topol. Ve skulinách dřeva jsem našel mrchožroutovi sice podobného, ale mnohem zajímavějšího brouka. Tím byl Grynocharis oblonga (Linnaeus, 1758) z čeledi Trogossitidae.

Sympaticky vyhlížející torzo topolu

Grynocharis oblonga (Linnaeus, 1758)

Prošel jsem si okraj lesa a dostal se k poměrně rozsáhlým periodickým tůním, kde jsem zalitoval, že nemám vodní síťku. V hlubší vodě mimo dosah rukou se občas objevil nějaký ten potápníček nebo vodomil. Odvahu na jistě osvěžjící koupel jsem v sobě nenašel a tak jsem nechal vodní fauny a šel jsem se podívat na další padlý topolový kmen. Pod jeho kůrou jsem našel několik sympatických mandelinek Chrysolina polita (Linnaeus, 1758). Zimování tohoto bažiného druhu pod kůrou jsem nečekal, ale když už se tam brouci usadili, proč si stěžovat:)

Trio Chrysolina polita

Výprava sice nevypadala jako letošní první jarní, ale věřím, že za pár týdnů už budou sběry bohatší, nemůžu se dočkat...

Jaro klepe na vrata...

Neomida haemorrhoidalis (Fabricius, 1787)

2009-03-23T11:07:00.003+01:00

Tak jsem opět našel o víkendu trochu času na preparaci broučků a při té příležitosti jsem vyfotil tohoto zajímavého potemníka, který byl nalezen v Chomoutově v práchnivém choroši.

Dromius quadrimaculatus

2009-03-16T13:44:00.000+01:00

O víkendu jsem si našel trochu času na nafocení tohoto elegantního střevlíčka, kterého jsem nalezl během poslední výpravy do přírody.

9.3.2009 - Hrubá Voda

2009-03-09T21:42:00.000+01:00

Počasí sice ráno nenasvědčovalo, že bude vhodný den na nějákou broučkařskou výpravu, ale nakonec jsem přece jen vyrazil. Běhěm půl hodinky jsem se domluvil s kamarádem Filipem a za chvíli už jsme seděli ve vlaku směr Hrubá Voda. Našim cílem byly místní suťové lesy s údajně přirozenou skladbou dřevin a na ně vázanými bezobratlými. Chtěli jsme zjistit co je na tom pravdy. Přiznám se hned na začátku, že opravdovým cílem bylo nalezení krásného střevlíka Platycarabus irregularis Fabricius, 1792, který by zde podle našich předpokladů mohl mít ideální podmínky.
Ve vlaku jsme zjistili, že vlak končí jednu zastávku před našim plánovaným výstupem, a tak jsme se kosek prošli opravdu krásným údolím Bystřice a obdivovali jsme krásně vyhlížející bukové lesy plné jedlí. Po chvíli nám to nedalo a vklouzli jsme do lesa. Prohlídka prvních padlých kmenů nic nepřinesla. Zkusili jsme odloupnout pár šupinek jedlové kůry, abychom omrkli jak to tu vypadá s tesaříkem Pogonocherus ovatus. Nacházeli jsme však jen střevlíčky Dromius fenestratus a D. quadrimaculatus. Tesaříka jsme nenašli a protože nebylo času nazbyt, tak jsme radši pokračovali dále.

Lokality výskytu Platycarabus irregularis.

Došli jsme k potůčku stékajícímu zprava do Bystřice. Vydali jsme se roklinou proti proudu a objevili úžasné místo. V okolí potoka i ve vodě samé leželo až neuvěřitelné množství padlých kmenů v různém stádiu rozkladu. Filip začal prohledávat u vody a já vylezl trochu výš do stráně. Po chvíli jsem viděl vítězoslavně mávajcího kamaráda provolávajícího typické broučkařské "MÁM". Doběhl jsem na místo nálezu. Kmen ležící skoro ve vodě musel být ireguláry doslova napěchován, oba jsme si vydloubli pár vzorečků a zbytek kmene jsme nechali dál odpočívat. Cíl cesty byl tedy nalezen hned na začátku.

Platycarabus irregularis v plné kráse.

Stoupali jsme dál roklí, mokrý terén byl stále neschůdnější, ale nové a nové kmeny lákaly jít dál. Po chvíli jsme usoudili, že bysme takhle mohli jít až dovečera a tak jsme se pomalu vydali zpět k cestě. Na svazích však opět ležela velká sposta dřeva, které by žádny entomolog nenechal bez povšimnutí. Nacházeli jsme larvy i imága roháčka Synodendron cylindricum, který zde má také ideální podmínky. Ve dřevě se nacházela i imaga kovaříků z rodu Melanotus, staří známí Rhizophagové i jiná drobotina. V jednom kmeni jsem našel obrovské množství brouků z čeledi Melasidae a to konkrétně Melasis buprestoides. Bohužel se jednalo o stará imaga, která neměla sílu se prokousat. Pár jakž takž použitelných kusů jsem však našel. Posledním broukem výpravy pak byl nějaký vrtavec, který byl k nalezení pod šupinami borky starých klenů.
Připozdilo se a my jsme museli opustit lokalitu, která se jistě zapsala na seznam našich oblíbených. Budeme se rádi vracet.

Trouchnivé třevo bylo všude, a to je určitě dobře.

2.3.2009 - Chomoutov

2009-03-03T21:58:00.000+01:00

Tak se mi v pondělí konečne po dlouhé době podařilo vyrazit do přírody. V okolí Olomouce už nebylo po sněhu skoro památky a tak jsem mohl vyrazit na předjarní výlet za brouky. Měl jsem jeden primární cíl - nalézt nádherného krasce Anthaxia candens, vázaného svým vývojem na starší osluněné třešně. Při jízdě vlakem jsem si všiml, že pár takových potenciálně vhodných stromů stojí kousek od Chomoutovského jezera u Olomouce...no a tak jsem si řekl, že se tam musím podívat. Ale nepředbíhejme.

Chomoutovské jezero ješte uvězněné v ledu

Autobus MHD mě dovezl až za Olomouc do vesničky Chomoutov. Okolí už docela dobře znám, protože jsem se tu loni pohyboval celkem často. Ihned jsem tedy vyrazil směrem k místnímu jezeru - staré zatopené štěrkopískovně, která se postupem času změnila v hodnotnou přírodní památku. Kolem celého jezera je úzský lesní lem tvořený především lužními dřevinami, část lemu pak toří nepříliš zajímavé borové monokultury. K již zmiňovaným třešním jsem se rozhodl dojít delší trasou vedoucí lesním lemem kolem jezera. Hned po vstupu mezi stromy jsem narazil na několik mrtvých topolů, které jsem důkladněji prozkoumal. Zpočátku jsem nacházel pouze chvostoskoky a všudypřítomé mrchožrouty Phosphuga atrata. Náhle jsem však pod odloupnutou kůrou uviděl jiného brouka..nejdřív jsem si nebyl úplně jistý o co se jedná, ale po chvíli jsem zajásal, neboť jsem držel exoticky vyhlížejicího nosatce Dorytomus longimanus. Do té doby jsem jej obdivoval pouze na fotkách a neměl s ním tu čest. O chvíli později se mi podařilo najít tři další kusy. Nechtěl jsem sloupat všechnu kůru a tak jsem se zaměřil na starší choroše rostoucí na kmenech. V jednom z nich jsem objevil početnou skupinu malých broučků z čeledi Ciidae. Kromě nich mě potěšil i jeden kus protáhlého broučka z rodu Rhizophagus. Na první zastavení to nebylo špatné.

Dorytomus longimanus

D. longimanus - portrét

Rhizophagus sp.

Jak už to ale bývá, druhy se stále opakovaly a já se postupně přestal věnovat mrtvým kmenům a jen jsem si užíval ticho a klid okolní přírody. Po chvíli jsem před sebou uviděl onu třešňovou alej. Zpočátku jsem nevěděl jak hledat, ale pak jsem spatřil několik možných výletových otvorů Antahxie, a zaměřil jsem se na tato místa. Jednalo se vždy o jižně exponovaná místa, většiou nějak poškozená - např. odlomená nebo odřízlá větev, odřený kmen apod. Bohužel jsem nacházel jen staré požerky a pár zbytků mrtvých imág. Podařilo se mi najít i jednu larvu, kterou jsem vzal sebou, abych se pokusil o její dochování. Rozhodl jsem se dále nepokračovat v loupání kůry, neboť vynaložené úsilí nepřinášelo kýžené výsledky. Zkusím lokalitu navštívit na jaře, až budou imága vylétlá. Mám také vyhlídlé i jiné lokality, kde by mohla být populace silnější. I tak jsem ale získal nějaké zkušenosti s hledáním tohoto druhu. Kromě krasců jsem na třešních našel i nějaké nosatce a malého, blíže neurčeného střevlíčka ze skupiny Dromiini.

Torzo krasce Anthaxia candens...živá snad příště

Při návratu mě opět zaujaly choroše na silém topolovém pahýlu. Jeden z nich byl silně ztrouchnivělý a byl doslova nacpaný potemníky Bolitophagus reticulatus. Kromě nich tu v silné menšině bydlel i další potemník, modročervená Neomida haemorrhoidalis, která také potěšila. Následovalo už jen odbahnění bot a hurá o školy. No každopádně jsem si tenle výlet pořádně užil, a i když jsem opět nenašel nic extra, nelitoval jsem. Takže radím všem, kdo ještě nevyrazili...rychle ven!!!

Čekání

2009-02-23T12:14:00.000+01:00

Zdravím všechny pravidélné i náhodné návštěvníky těchto stránek. Chtěl bych všechny poprosit o trpělivost, protože v současné době na brouky moc času nemám a ani počasí téhle činnosti moc nepřeje. Doufám ale že brzy někam vyrazím a Vy se v co nejbližší době dočkáte nových článků a fotek:)

20.1.2009 - Okolí Žulové

2009-01-20T21:57:00.000+01:00

Dněšní počasí přímo lákalo ven, sníh tál a já sbalil nádobíčko a vyrazil na stará známá místa. Chtěl jsem si trochu zadřevařit a najít nějaké larvičky tesáčů na domácí odchov. Jak už to ale bývá, plánovaný záměr nevyšel úplně stoprocentně. Nacházel jsem jen malé množství požerků, a tak jsem se po chvíli přeorientoval na jinou činnost. Prohledávání trouchnivých kmenů byla jasná volba...ale až na všudypřítomné mrchožrouty Phosphuga atrata a jednoho kovaříka Ampedus sanguineus jsem téměř nic nenašel. V tom kde se vzala, tu se vzala, objevila se přede mnou malá tůňka. V létě si v těchto místech vždy tak akorát namočím boty, ale teď to stálo za nahlédnutí. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat a já jsem v bahně spatřil rejdícího potápníčka z rodu Agabus...na leden dobrý, řekl jsem si. Zahleděl jsem se pořádně, a zjistil jsem, že potápník není jedinným obyvatelem tůňky. Na ponořených stoncích rostlin seděli drobní vodomilové a příbuzní broučci z čeledi Hydraenidae. Jejich sběr holýma rukama nebyl v lednovém počasí ten nejpříjemnější, ale brouk je brouk. A tak jsem si místo tesaříků přinesl domů pár vodních potvůrek...Už aby bylo jaro!

Kovařík Ampedus sanguineus (Linnaeus, 1758), obyvatel borového kmene.

Co se asi skrývá pod hladinou?

Hydraena sp.

Limnebius sp.

Hladinový běžec...

Pár separátů pro Vás:)

2009-01-01T20:44:00.000+01:00

Rozhodl jsem se naskenovat tři separáty týkající se tesaříků v oblasti jesenicka. Můžete si je stáhnout ve formátu PDF. Jedná se o tyto práce:

Malec B. 1976: Tesaříkovití v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Coleoptera, Cerambycidae). Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV, 12: 93-97.
Stahuj zde: http://www.edisk.cz/stahni/74677/Malec_1976_-_tes_v_chko_jeseniky.pdf_2.5MB.html

Vavroušek J. 1978: Tesaříkovití v Chráněné krajiné oblasti Jeseníky (Coleoptera, Cerambycidae). Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV, 14: 31-32.
Stahuj zde: http://www.edisk.cz/stahni/55644/vavrousek_1978_-_tes_chko_jeseniky.pdf_870.89KB.html

Vavroušek J. 1978: Tesaříkovití v oblasti Jeseník - Písečná - Mikulovice (Coleoptera, Cerambycidae). Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV, 14: 25-29.
Stahuj zde: http://www.edisk.cz/stahni/38574/vavrousek1978-tes_v_obl_jes_pis_mik.pdf_2.38MB.html

PF 2009

2008-12-21T23:25:00.001+01:00

20.12.2008 - Jeseník

2008-12-21T16:21:00.000+01:00

Tak jsem zase po delší době vyrazil do přírody. Tentokrát se ke mně připojili i kolegové Filip a Zdenda, a tak bylo o zábavu postaráno. Vyrazili jsme do lesů nad městem Jeseník se dvěma hlavními cíli - nalézt tesaříka Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777) a střevlíka Hygrocarabus variolosus Fabricius, 1787. Bohužel jsme střevlíka nenašli, a co víc nenašli jsme ani ostatní střevlíky (až na dva granulaty), a to jsme hledali opravdu intenzivně. Zajímalo by mě, kam se letos všichni poděli. Tesaříka jsme hledali v jeho typickém zimovišti pod šupinkami kůry jedlí. A pár kousků jsme kupodivu našli. Možná by jich bylo víc, kdyby nás mráz nevyhnal do hospody:) Klukům jsem nemohl odepřít ani vyhlídku ze sklaního útvaru Čertovy kameny....a vzhledem k povětrnostním podmínkám to byl tak trochu adrenalinový zážitek, ale stálo to za to.
Je překvapivé, kolik hmyzu zimuje stejným způsobem jako Pogonocherus ovatus. Taková zastávka u solitérní jedle je pak odměněna zajímavými úlovky.

Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777)

Kovařík Ampedus erythrogonus (P.W. et J.Müller, 1821), další obyvatel jedlí.

Slunéčko Aphidecta obliterata (Linnaeus, 1758)

Asi nejhojnějším broukem na jedli byl Anthribus nebulosus Forster, 1771

Drypta dentata (Rossi, 1790)

2008-12-07T11:03:00.000+01:00

Pro doplnění k předcházejícímu článku přikládám ještě fotku tohoto nádherného střevlíčka. Fotil jsem úplně stejnou technikou, jen s tím rozdílem, že brouk byl umístěn na kus kůry. Brouk byl nalezen nedaleko Olomouce v obci Chomoutov 19.11.2008.

Focení s binokulární lupou

2008-12-07T10:20:00.000+01:00

Rozhodl jsem se napsat tento stručný návod, abych se podělil se svými zkušenostmi. Když jsem poprvé zkoušel nafotit něco s použitím binokulární lupy, myslel jsem, že to bude hračka. Hned na začátku jsem však narazil na několik problémů. Předem musím napsat, že požívám binokulár značky König, umožňující sledování objektu při zvětšení 20x a 40x, a to jak v dopadajícím tak procházejícím světle. Pro focení brouků a podobných objektů používám samozřejmě dopadající světlo. Fotím kompaktem Panasonic DMC-FX10, který mi zatím docela vyhovuje.

Když jsem poprvé zkoušel vyfotit brouka přes binokl, nebylo to takové, jak jsem čekal. Fotka byla hrozně tmavá, nasvícení se jevilo jako oranžové, kolem brouka byly stíny a hlavně byl objekt zaostřen jen v malé hloubce, tzn. že např. vyklenutá část krovek a štítu byla jakž takž ostrá, ale okraje brouka a nohy zaostřené nebyly.

Takhle něják vypadala má první fotka přes mikroskop; nic moc že?

Teď tedy zkusím vylíčit postup, jak jsem se těchto nedostatků zbavil:

1. Kolem brouka jsem vytvořil jakousi ohrádku z alobalu, abych se zbavil stínů. Vyniknou tak i různé struktury apod.

2. Pohrál jsem si s nastavením foťáku. Bylo nutné především vyvážení bílé. To provádím tak, že zvolím manuální nastavení a místo objektu dám třeba jen bílý nalepovací štítek nebo kus papíru a při zapnutém nasvícení provedu přes okulár binokůláru vyvážení. Pokud váš foťák nepodporuje manuální nastavení, doporučuju zvolit řežim "umělé světlo" nebo tak nějak:). Dále bylo nutné upravit expozici, já osobně nastavuji +2/3 až +1 krok. Opět samozřejmě záleží na tom, zda váš model tyto funkce podporuje.

Fotka po korekci stínů alobalem, s upravenou expozicí a vyvážením bílé.

3. Jak už jsem se zmínil výše, největším problémem byla hloubka ostrosti. Zkoušel jsem najít nějaké řešení a našel jsem pár užitečných programů, které umožňují složit více různě zaostřených snímků do jednoho. Nejznámější program s touto funkcí je asi Helicon Focus, který k mé smůle nešel na mém PC spustit. Jako alternativu tedy používám Combine Z5. Sérii různě zaostřených snímků vytvořím následovně. Na foťáku navolím focení snímků v sérii. Potom přiložím foťák k okuláru, zaostřím na nejbližší bod (nejvyšší bod objektu) a spolu se stiskem spouště začnu pomalu proostřovat pomocí šroubu mikroskopu. Vznikne mi tak série fotek, kterou pak pomocí již zmíněného programu poskládám do jediného snímku.Potom už stačí fotku upravit v nějakém editoru fotografií - ořez, kontrast, sytost atd.

Pro srovnání první a poslední fotka série.

A výsledek po finální úpravně, snímek ze 14 jednotlivých fotek. Cryptopleurum sp.

Doufám, že tenhle článeček alespoň trošku pomůže těm, kteří si s focením přes binokulár neví rady. Pokud vám není něco jasné, tak se klidně ptejte. Je mi jasné, že ne všichni z tohoto "kostrbatého" návodu vše pochopí:)

Oenopia conglobata (Linnaeus, 1758)

2008-11-21T22:58:00.000+01:00

Tohle slunéčko jsem nalezl tento týden v Chomoutově u Olomouce. Dá se najít ve větších množstvích pod kůrou stromů, kde přečkává zimu. Fotka pořízena přes mikroskop...snad se Vám bude líbit.

Černovír - 4.11.2008

2008-11-09T12:36:00.000+01:00

V úterý mi ve škole odpadla nějaká výuka a tak jsem dlouho neváhal a nechal se svézt autobusem až za Olomouc, kde už pomalu začíná známé Litovelské pomoraví. Opět jsem si prošel mě už dávno známá místa, tentokrát však v jiné roční době. Lákalo mě zase hlavně staré trouchnivé dřevo skrývající plno zajímavého hmyzu. Zaujal mě mrtvý topol, který jsem obhlížel už dlouho, ovšem vichřice z minulého týdne shodila vrchol kmene a tak se mi otevřely nové možnosti. Pod kůrou jsem poprvé v životě spatřil exoticky vyhlížejícího lesáka Cucujus cinnabaerinus (Scopoli, 1763) a taky kovaříka Ampedus sanguinolentus (Schrank, 1776). Nechyběli ani hojní potemníci Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767) a Uloma culinaris (Linnaeus, 1758). Prošel jsem si ještě pár kmenů, ale nic nového už jsem nenašel, i tak to bylo úspěšné odpoledne.

Padlý topol ukrýval pod kůrou plno krásných brouků

Cucujus cinnabaerinus (Scopoli, 1763)

Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767)

Podzimní lovy - 2.11.2008

2008-11-08T17:39:00.001+01:00

Tak jsem zase jednou využil celkem přívětivého podzimního počasí a vyrazil jsem na chvíli na broučky. Opět jsem vyrazil do bezprostředního okolí bydliště, a to do podhůří Rychlebských hor. Žádné velké ambice jsem neměl a tak jsem doufal, že mě snad něco překvapí.
Mé první kroky vedly na pastvinu, kde jsem chtěl zkusit najít poslední koprofilní brouky. Cestou jsem narazil na starou lípů, která už z dálky "svítila" obnaženou plochou s množstvím dřevokazných hub. Nedalo mi to, kousek dřeva jsem odloupl a našel jsem plno rychlých drabčíků, ale také krásných broučků z rodu Triplax (čeleď Erotylidae). Všiml jsem si také jednoho kusu Mycetophagus atomarius (Fabricius, 1787)a také nosatčíka z rodu Apion...malí brouci taky brouci, a navíc opravdu krásní.

Triplax sp.

Mycetohagus atomarius (Fabricius, 1787)

cf. Perapion sp.

Na pastvině se žádné velké překvápko nekonalo, našel jsem jen běžné druhy rodu Aphodius a taký pár zástupců koprofilních vodomilů. Pokračoval jsem tedy lesem s tím, že si najdu nějaké pěkné střevlíky pro doplnění nějakých fotek. Bohužel bylo sucho a docela teplo, takže trouchnivé dřevo bylo skoro prázdné, podařilo se mi najít poze Carabus intricatus, Carabus granulatus a pár běžných drobnějších druhů takže nic moc. V dálce už jsem spozoroval skupinku starých známých jedlí...loni jsem zde bezúspěšně pátral po tesaříkovi Pogonocherus ovatus, který zimuje u pat stromů pod šupinkami kůry, a tak jsem to chtěl zkusit znova. Ani letos jsem však smůlu neprolomil, ale útěchou mi bylo slunéčko Myrrha octodecimguttata (Linnaeus, 1758).

Carabus intricatus Linnaeus, 1761

Myrrha octodecimguttata (Linnaeus, 1758)

S hrůzou jsem pak zjistil že o půl páte už je skoro tma a tak jsem zamířil domů. Brouky jsem si s sebou nějaké nesl, takže zklamán jsem nebyl...takhle na podzim potěší opravdu každý kousek:)

27.9.08 - Rychlovka

2008-09-28T20:18:00.000+02:00

Tak jsem využil krásného zářijového počasí a vyrazil jsem na necelou hodinku na brouky. Samozřejmě už jsem neočekával žádné extra kousky, ale jak se blíží zima, potěší vše. Za lovnou metodu jsem zvolil smyk...a podle toho taky vypadaly úlovky: několik druhů Apionů, dřepčíků a taky mě potěšilo slunéčko Adalia decempunctata. Bohužel mi do smýkačky padalo pořád to samé, tak jsem si alespoň mohl natrénovat focení mrňavek...

Adalia decempunctata

cf. Ischnopterapion virens

...a nějácí ti dřepčíci, na některé fotky jsem hrdý:)

...

Na chmelu

2008-09-07T13:24:00.000+02:00

Tak jsem se jako správný vysokoškolák zúčastnil chmelové brigády...a jako správný broukař jsem si našel během dvanáctihodinové pracovní doby na česačce čas i na brouky. Bohužel broučí fauna byla až moc jednotvárná a dala by se charakterizovat asi takto: za 17 dní jsem viděl asi 10000 ks slunéček sedmitečných, 100 ks slunéček jiných druhů, několik tisíc mě neznámých chmelových dřepčíků, stovky hnojníků a dva chrobáky u suchých záchodů na ubytovně, 2 ks střevlíka kožitého a 1 ks střevlíka zahradního. Tolik slunéček mě opravdu překvapilo a to hlavně po tom, co jsem se dozvěděl, že chmelnice jsou během roku téměř pořád postřikovány proti mšicím...čím se tam brouci živili je mi záhadou. Každopádně jsem si brigádu užil a už se nemůžu dočkat, až si za vydělané peníze koupím svůj vysněný binokulár:)

Vlevo dřepčík hojný na chmelu, vpravo slunéčko velké (Anatis ocellata)

Barevné formy slunéčka Harmonia axyiridis

Slunéčka Calvia quatuordecimguttata (cf.), Hippodamia variegata, Coccinella quinquepunctata

A ještě jeden obrázek dokazující všudypřítomnost slunéček...

Momentky

2008-08-10T14:23:00.000+02:00

Tak jsem zase našel pár fotek, které snad potěší...

Synodendron cylindricum a dotírající mravenec

Carabus cancellatus pózoval ukázkově

Dasytes se neschoval

Párek Dorcadion pedestre na Pouzdřanech

Štramberk - 26.7.2008

2008-08-03T14:18:00.000+02:00

Návštěva tohoto zajímavého místa nebyla předem nijak naplánovaná, ale když už se naskytla příležitost, tak proč nejet! Bohužel při příjezdu mě překvapila hustá mlha, která naznačovala, že s broučkařením to nebude růžové. Neměl jsem žádný konkrétní cíl, snad jen nafotit si ještěrku zední a nějákého opozdilého jasoně červenookého...předem říkám že se mi to nepovedlo:) Po chvilce bezcílného bloudění jsem se rozhodl navštívit arboretum Kamenárka, kde jsem obdivoval krásnou sbírku našich vzácných rostlin. Ovšem hmyz až na pár vážek nula bodou.

Kamenárka

Pak ale kde se vzal tu se vzal starší pán s plnovousem, dýmkou a lahváčem. Byl to pan Pavlík, zakladatel a majitel celého areálu. Zeptal se mě jaký je můj vztah k biologii, a když jsem mu řekl, že ji studuju, rozzářily se mu oči. A tak začala několikahodinová debata nad vším možným. Samozřejmě jsme se bavili i o broucích, a jelikož jsem byl ve Štramberku, nemohli jsme vynechat místní vyhynulý endemit, nosatce Hypera libanotidis Reitter, 1896. A jaké bylo mé překvapení, když můj hostilel sáhl někam do knihovny ve své chaloupce a přinesl mi tohoto brouka, navíc sbíraného samotným Reitterem, ukázat!

Hypera libanotidis Reitter, 1896

Debata byla stále zajímavější, když tu najednou vysvitlo sluníčko. Okamžitě jsme vyrazili na obhlídku, byla mi ukázána ta nejlepší místečka i s náležitým komentářem, no paráda. Na květechbylo najednou neuvěřitelné množství hmyzu, i když ze zajímavějších brouků jsem našel jen pestrokrovečníka Trichodes apiarius a žlutého alleculida Cteniopus sulphureus.

Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)

Cteniopus sulphureus (Linnaeus, 1758)

Bohužel čas pokročil a já se musel rozloučit. Původně neúspěšně vypadající výpravička se změnila ve skvělý zážitek...Do Štramberka se teď budu vždy rád vracet!

Buprestis...

2008-07-30T15:00:00.000+02:00

Včera po obědě jsme si s přítelkyní lehli na zahradu pod slunečník. Po chvilce se ozvalo hlasité bzučení a na plochu slunečníku něco dosedlo. Nejdřív jsem si myslel, že se jedná o nějakou ploštici, pak jsem se ale přemluvil a vstal. Jaké bylo mé překvapení, když jsem spatřil nádherného kovově lesklého krasce Buprestis rustica Linnaeus 1758. Kdyby tak přilétali podobní brouci častěji...

Trocha fotovzpomínání

2008-07-24T19:35:00.000+02:00

Netypicky v červenci máme venku typické říjnové počasí a tak jsem začal dělat trochu pořádek v jarních fotkách. Čtyři ochutnávky si můžete prohlédnout...

Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758 - Moravia centr., Velký Kosíř, 13.4.08

Callidium violaceum (Linnaeus, 1758) - Nýznerov, 26.4.08

Cicindela sylvicola Dejean in Latreille et Dejean, 1822 -Vápenná - lom, 26.4.08

Onthophagus fracticornis (Preyssler, 1790) - Vápenná - lom, 26.4.08

Pár zajímavostí ze sbírky

2008-07-24T18:21:00.000+02:00

Na následujících snímcích vám ukážu některé brouky, které považuju za vyznamnější součást mé skromné sbírky brouků (skromné proto, že v porovnání s většinou ostatních sbírek by se dala považovat za trpaslíka:o). Prvním druhem je velmi vzácný tesařík Cornumutila qudarivittata (Gebler, 1830). Jeho výskyt je v České republice omezen jen na oblast Hrubého Jeseníku, a to především na původní vysokohorské smrkové porosty. O to větší pak bylo mé překvapení, když jsem ho jednoho zimního dne našel při zatápění sedět na dřevě přímo u nás doma v kotelně. Bohužel už nikdy nepůjde zjistit, odkud pocházelo dřevo, ze kterého se tesařík vylíhl. Mohu tak ale na druhou stranu patriotsky doufat, že tahle vzácnost žije skrytě i někde v rychlebských lesích. Dalším zajímavým druhem tesaříka je Saperda perforata (Pallas, 1773). Jde o řídce se vyskytujícího brouka, vázaného hlavně na lužní lesy s bohatým zastoupením topolů a osik, ve kterých prodělává svůj vývoj. U nás je častějíší např. v okolí středního dolního toku Moravy a také v polabí. Brouci z mé sbírky byli vychováni z larev nalezených na jaře v odlomeném vrcholu osiky v obci Žulová. Tento nález je důležitý hlavně z faunistického hlediska, protože se jedná o první doklad pro celou oblast. Ve výčtu druhů následuje Oberea linearis (Linnaeus, 1761) - kozlíček lískový. Je to opět tesařík, který se vyvijí v tenkých větvích lísky. Není ani příliš vzácný, ale velmi těžko se hledá, protože život tráví v korunách stromů nebo keřů (lísek). Chytil jsem zatím jen jeden kus, a to ještě velkou náhodou v letu (tesaříka, ne v letu mém:).

Vlevo nahoře Cornumutila quadrivittata, vpravo nahoře Saperda perforata

a dole Oberea linearis

O dalších zajímavých broucích by se dalo psát opravdu dlouho, tak si necháme něco i na příště...

Nosorožík kapucínek

2008-07-24T15:35:00.000+02:00

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis Linnaeus, 1758) je naším velkým nezaměnitelným broukem. Patří do převážně tropické čeledi nosorožíkovitých (Dynastidae); někdy se postaru udává čeleď vrubounovití (Scarabaeidae), přičemž nosorožíci jsou pak chápáni jako podčeleď. Až 40 mm velké brouky můžeme nalézt od konce jara do konce léta především na skládkách dřevního odpadu, v kompostu či v přírodně zachovalých listnatých lesích. Imaga jsou přes den schována a aktivní začínají být až za soumraku. Přes den lze většinou nalézt jen uhynulé brouky. Zjevem typickým pro nosorožíky je tzv. pohlavní dimorfismus, čili rozdílná stavba těla samců a samic. Pro samce je typický víceméně dlouhý zahnutý roh na hlavě a lištovitě vyzdvižený štít. Naopak samička má na hlavě jen malý hrbolek a na štítu oválny vtlak. Existují však i málo vyvinutí samci, kteří mají roh nepatrný, a připomínají tak samičku.

Samička

Sameček

Vývoj nosorožíků je víceletý a probíhá v tlejícím organickém materiálu, jako např. v již výše zmíněném kompostu nebo ve starých pilinách. Tak jako u ostatních vrubounovitých brouků jsou larvy typickými ponravami podobnými třeba larvám chroustů, chrobáku nebo zlatohlávků. Larvy se během vývoje třikrát svlékají, přičemž před posledním svlékáním měří až 10 cm. Po třetím svlékání se mění v naoranžovělou kuklu, ze které se po několika týdnech líhne brouk. Líhnutí probíhá většinou na podzim, ale dospělec setrvává v kukelní kolébce až do příští sezóny.

U nás je nosorožík zařazen mezi chráněné živočichy, přestože ho lze místy nalézt ve velkém počtu.

Brouci na snímcích byli nalezeni na skládce starých pilin ve Vápenné. Na této lokalitě jsou naštěstí zatím poměrně hojní a jsou tak zajímavou ozdobou rychlebského podhůří...

Na kole do nitra Rychlebských hor

2008-07-23T22:04:00.000+02:00

Minulou středu jsem neměl nic na práci, a proto jsem byl už dopředu rozhodnutý, že vyrazím do přírody. Po chvíli rozhodování jsem sedl na kolo a vydal se proti proudu Stříbrného potoka do ticha Rychlebských hor. Má první zastávka byla u Nýznerovských vodopádů. Jedná se o přírodní památku vyhlášenou v roce 1965. Stříbrný potok se tu těsně nad soutokem s Bučínským potokem prodírá skalní soutěskou a vytváří působivé kaskády.

Nýznerovké vodopády

Dlouho jsem se mně už známým výjevem nezdržoval a pokračoval jsem dál a výš. Zajímaly mě hlavně palouky podél cesty, které jsou v létě plné květů a tím pádem i hmyzu. Chtěl jsem také prohlédnout smrkové klády, které bývají podél lesních cest, a které bývají také bohatým lovištěm. Po pár kilometrech jsem narazil na ideální místo k odpočinku, focení a lovení:o) Na kládách moc hmyzu nebylo, vyhřívala se tu pouze sarnčata a pavouci slíďáci. Občas přeběhl obyčejný tesařík smrkový (Tetropium castaneum Linnaeus, 1758).

Nymfa sarančete

Slíďák z rodu Pardosa

Na květech bylo o poznání živěji - několik druhů tesaříků, krasci Anthaxia quadripunctata, zdobenci Trichius fasciatus, dále mnoho druhů pestřenek a také motýlů.

Na květech bylo plno

Trichius fasciatus

Anthaxia quadripunctata

Nejvíce mě překvapil výskyt zlatohlávka Oxythyrea funesta, který není v nadmořské výšce kolem 700 metrů běžným druhem.

Zlatohlávek Oxythyrea funesta

Po chvíli jsem se vydal na další cestu a dostal se až k Sokolím skalám, které se tyčí nad údolím potoka. Když jsem se kochal výhledem, zaujala mě buková větev ležící na zemi. Po krátké prohlídce jsem nalezl krásnou samičku tesaříka Liopus nebulosus, která zrovna kladla vajíčka. Na větvi jsem pak našel ještě malinkého nosatce druhu Strophosoma melanogrammum, a tak jsem si řekl, že si také zaslouží snímeček...

Tesařík Liopus nebulosus

Strophosoma melanogrammum

Začalo se připozdívat a já jsem začal pomýšlet na návrat. Žádné úžasné objevy se nekonaly, ale vše jsem si vynaharadil dnem stráveným v nádherné přírodě.

Pohled do Stříbrného údolí od Sokolích skal

Můj nový blog

2008-07-23T21:51:00.000+02:00

Zdravím náhodné zbloudilce!
Zavítali jste na můj blog, na kterém se chystám zveřejňovat své entomologické postřehy, myšlenky, minireportáže z výprav za brouky a také fotografie. Doufám, že i touto nepříliš originální formou Vás oslovím natolik, že se sem budete rádi vracet...